30.12.09 | Marek Olbrecht, další tvorba | 2539 x | vypínač
Příteli můj.
Spřízněná duše do slunce, deště i mlhy.
Tichý a věrný společníku pro časy dobré i zlé.
Věříš mi, a já věřím tobě.
Dobré zůstává, zlé se zapomíná.
Jsi první, komu příjdu představit svou lásku, a poslední, s kým se jednoho dne rozloučím.
Příteli můj, jsi jediný soused ze starého domu, který se za mnou příjde podívat.
Jediný kamaráde, věř, že i já se jednoho dne opět objevím za Tvými dveřmi a pozdravím tě.
, linkuj! 
, jagg 
zoufalství příroda realita beznaděj les město . deprese zima podzim touha vzpomínka marnost sex humor antilistí ... vztahy strach samota pocit hrůza mládí aa temnota srdce život osud sobota horor smrt zklamání haiku nenávist .. voľný verš pocity láska svoboda povídka jen tak smutek žena fantasy tma * horror momentka cesta emoce krev erotika bolest vyznání naděje přetvářka čas vztah sen x noc poezie
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867