30.12.09 | Marek Olbrecht, další tvorba | 2510 x | vypínač
Příteli můj.
Spřízněná duše do slunce, deště i mlhy.
Tichý a věrný společníku pro časy dobré i zlé.
Věříš mi, a já věřím tobě.
Dobré zůstává, zlé se zapomíná.
Jsi první, komu příjdu představit svou lásku, a poslední, s kým se jednoho dne rozloučím.
Příteli můj, jsi jediný soused ze starého domu, který se za mnou příjde podívat.
Jediný kamaráde, věř, že i já se jednoho dne opět objevím za Tvými dveřmi a pozdravím tě.
, linkuj! 
, jagg 
smutek tma marnost bolest horor les čas voľný verš vztah srdce noc mládí pocit podzim vzpomínka temnota zima naděje osud * sen vztahy deprese život město realita samota erotika momentka povídka zklamání smrt x antilistí emoce haiku ... přetvářka svoboda horror humor žena krev hrůza sobota pocity .. poezie fantasy cesta touha sex jen tak strach zoufalství beznaděj vyznání příroda nenávist láska aa .
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867