28.05.06 | čtenář marfi, @ | 1880 x | vypínač
Hráč na dřevěné nástroje slepené z duší stromů,
v prstech svírá dlouhověký plod země vypučený
do krásy korun proplněných zvuky zpěvných ptáků.
V nočním klubu hraje svoji skladbu při svíčkách
na dlaních posluchačů svítící své city do očí protějšků,
krásnými tóny posílá myšlenky návštěvníků do neznáma.
Skladbu provoněnou dávným rytmem v nové podobě
doprovází příběhem černých rodin v těžkých dobách
vyprávěným hlasem zastřeným nepochopitelností osudu.
Hráč na zlatý zvon ukovaný z potu vsáklého do vyprahlé rudy
protrubuje melancholickou náladou do snů osamělých duší
věrným svému hlasu jiterních nadějí dosud neprobuzených.
Harmonii hudebníků přeruší ranní svítání nového shonu,
však k večeru se tu opět sejdou se známou skladbou
a radost ze smutného hraní se opět roznese večerním klidem.
antilistí vzpomínka pocit .. touha čas * emoce podzim sen temnota srdce momentka naděje láska cesta deprese žena mládí sobota erotika hrůza vyznání vztahy osud povídka poezie ... sex aa příroda přetvářka zklamání les vztah zoufalství bolest pocity zima beznaděj marnost svoboda život jen tak smrt fantasy krev realita tma . x strach smutek město horror horor humor noc samota haiku nenávist voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866