24.02.16 | čtenář sqp | 1868 x | vypínač
Aisthesis kosmu, hmm.
Co je to za tvory,
co jim uniká?
A ti, kterým se podobám,
žalují touze
ty samé noci, kdy já
poznávám posedlost
věděním,
poslední vrstvou,
a za ní poslední.
Slovy prince:
"Hvězdné nebe nade mnou..."
ale
i hvězdy
jsou jenom závoj
a ani v sobě
nic nenajdu.
Dál! Do tmy!
Neusnu
nikdy v klidu,
než promluvím
poprvé.
, linkuj! 
, jagg 
emoce noc x láska hrůza krev nenávist realita ... cesta žena momentka .. samota bolest aa * podzim zoufalství erotika svoboda humor voľný verš vztahy sex mládí haiku zima . les tma jen tak horor smutek osud život město touha naděje zklamání povídka poezie pocity srdce pocit marnost příroda čas fantasy přetvářka vyznání horror strach vztah antilistí deprese temnota sobota vzpomínka sen smrt beznaděj
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867