11.02.07 | Irena, @, další tvorba | 2587 x | vypínač
Já a noc
Takové ticho je – umocněné hudbou.
V polštářích skrývám své nedosněné sny.
Na bílých zdech tančí jemné stíny.
Za okny svět. Opuštěn. Je zlý !
Za dveřmi stojí tichý anděl smíru.
Zelený čaj v čínské konvici.
Samota voní v tichu tom a klidu.
Mandle a rozinky, sypané skořicí.
Neboj se ztichnout. Staň se třeba stínem.
Do oken dívá se černá paní noc.
A měsíc rybář už loví s bílým klidem,
všechny ty duše, nad nimiž má moc.
Sedíš a čekáš. Snad přijde má láska !
Stříbrnou strání jdu sama za tebou.
Myšlenka každá s tebou se laská….
Slzy mi skanuly. Smutno je pojednou…...
, linkuj! 
, jagg 
bolest samota vzpomínka pocity emoce fantasy žena pocit tma město cesta sobota zima smrt x voľný verš zoufalství temnota aa momentka deprese vztah . realita srdce .. hrůza strach přetvářka jen tak poezie horror haiku zklamání povídka osud les antilistí marnost humor příroda vztahy mládí čas sex naděje horor beznaděj život ... krev erotika podzim láska touha * svoboda sen nenávist smutek vyznání noc
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867