11.02.07 | Irena, @, další tvorba | 2239 x | vypínač
Já a noc
Takové ticho je – umocněné hudbou.
V polštářích skrývám své nedosněné sny.
Na bílých zdech tančí jemné stíny.
Za okny svět. Opuštěn. Je zlý !
Za dveřmi stojí tichý anděl smíru.
Zelený čaj v čínské konvici.
Samota voní v tichu tom a klidu.
Mandle a rozinky, sypané skořicí.
Neboj se ztichnout. Staň se třeba stínem.
Do oken dívá se černá paní noc.
A měsíc rybář už loví s bílým klidem,
všechny ty duše, nad nimiž má moc.
Sedíš a čekáš. Snad přijde má láska !
Stříbrnou strání jdu sama za tebou.
Myšlenka každá s tebou se laská….
Slzy mi skanuly. Smutno je pojednou…...
nenávist haiku * cesta emoce svoboda žena voľný verš vztah čas marnost krev vzpomínka horor vyznání mládí přetvářka zoufalství zima podzim srdce touha láska zklamání ... osud sex humor sen noc naděje život pocity poezie povídka smrt tma momentka . strach deprese .. beznaděj bolest sobota realita aa erotika město temnota jen tak pocit příroda vztahy hrůza horror les samota smutek fantasy antilistí x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6451
autorů: 866