06.02.09 | El Recoleto, @, další tvorba | 2085 x | vypínač
Jsem jen němým kolem v soukolí osudu,
až skončí mé ticho, ani tím už nebudu,
Chtěl bych vstanout a jít, ale do temena padá pažba,
přikrývkou je mi krev a ložem chladná dlažba,
není, kdo by spasil mne, klíč od cely držím sám,
je ale těžké bez štětce, bez barev, plnit prázdný rám.
Zhynuli jsme, poutníče, jak zákony kázaly nám.
----
Pak znova se probouzím a sen má jiný háv,
věci prve jasnější, náhle chytly mat,
kde kamenů přibylo, teče stejný splav,
nepozvednu-li sám meč, udělá to kat.
A další den. Stejný je. Jen čekání na rozbřesk.
Kde je třeba pevné náruče, zbyl jen mramoru lesk.
Ale srdce silné je a bít bude dál.
Co nezabije, posílí a vůle je tvůj grál !
tma haiku humor poezie cesta sex mládí samota beznaděj podzim momentka srdce bolest sen touha čas zklamání emoce svoboda ... deprese erotika zima vzpomínka sobota strach marnost aa vyznání realita nenávist žena láska .. smutek x povídka vztah temnota les město * voľný verš hrůza naděje horor vztahy příroda . smrt pocity jen tak přetvářka osud zoufalství antilistí život pocit horror noc krev fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866