Nokturno.net / tvorba / dílko

Houpy hou houpity houpy , zas mám roupy... a tak ve vzduchoprázdnu opisuju půlkruh , kolem prohnilé větve. Snad už po sté...visí tam mé staré já a špatné zvyky. Na gumě od spoďárů, ve slunečním žáru, pohupuju se sama na sobě s lačnící radostí a výskám vždycky když se dostanu zas výš. A dost už...ať ti supy hladovějící, na prastarodávnou pochutinu čekající..můžou zas žrát. A stejně..člověk by se měl mít i s tou mršinou uvnitř sebe, rád.