02.08.12 | Levianth, @, další tvorba | 1871 x | vypínač
Chci jen jednou,
dotknout se svých hříchů a jít spát.
Položit svou duši do očisty a začít se na celý svět smát.
A přesto se mi zdá nedotknutelná každá zákruť mého mozku.
Ač ohmatávám si hlavu ze zvyku.
Nikde nekončící propast pocitů bez okraje k naplnění
mi trhá srdce a pak zas sešívá do pavučiny snů.
Z očních víček při chvění kanou slzy po tvářích
bez masa, nebo snad je to jen přetvářka?
V zrcadle nic zvláštního není.
Jen odraz jež je vymyšlený do představ.
Samozřejmě že se snažím padnout od zapomnění,
ale kudy se tam kráčí bez map?
erotika jen tak smrt poezie aa láska humor les svoboda zima srdce zoufalství . horor hrůza vyznání život cesta beznaděj strach realita * touha město samota bolest fantasy příroda čas naděje noc ... pocity momentka přetvářka tma temnota antilistí vztah podzim sen mládí .. vzpomínka vztahy sobota žena pocit smutek osud horror zklamání sex deprese emoce voľný verš nenávist haiku krev x marnost povídka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6470
autorů: 867