02.08.12 | Levianth, @, další tvorba | 1806 x | vypínač
Chci jen jednou,
dotknout se svých hříchů a jít spát.
Položit svou duši do očisty a začít se na celý svět smát.
A přesto se mi zdá nedotknutelná každá zákruť mého mozku.
Ač ohmatávám si hlavu ze zvyku.
Nikde nekončící propast pocitů bez okraje k naplnění
mi trhá srdce a pak zas sešívá do pavučiny snů.
Z očních víček při chvění kanou slzy po tvářích
bez masa, nebo snad je to jen přetvářka?
V zrcadle nic zvláštního není.
Jen odraz jež je vymyšlený do představ.
Samozřejmě že se snažím padnout od zapomnění,
ale kudy se tam kráčí bez map?
* svoboda krev láska fantasy noc osud zklamání vyznání marnost realita ... sen sex jen tak cesta povídka pocity poezie erotika x strach zima antilistí podzim čas vzpomínka emoce mládí sobota vztahy horror humor vztah beznaděj les zoufalství smrt samota deprese touha bolest žena temnota život momentka haiku srdce smutek voľný verš město horor naděje . hrůza tma přetvářka pocit příroda .. aa nenávist
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866