25.10.09 | Marek Olbrecht, @, další tvorba | 2374 x | vypínač
Ve snu před očima vidím táhlé, širé pláně, žlutozelený kontrast čerstvé přírody, klid a ticho.
Jen já, na cestě krajem, na prázdné silnici, jejíž taje budu pomalu poznávat.
Mé oči zajímá to, co se skrývá za obzorem, za nejbližším kopcem.
Jsem v kraji, který není na mapě, v oblasti zapomenutých obcí, kam nevede cesta, překrásných vlakových nádraží, osamělých a smutných, které už mnoho let nepozdravil klakson přijíždějícího vlaku.
Koleje mizící do vysoké trávy, dávné secesní budovy vlakových stanic, staré auta a autobusy a já, návštěvník, cestovatel, kamarád osamocených na tomto světě.
Jako hvězdný prach, který přichází, proletí a zmizí.
Horký vzduch v největší zimě.
Pomocný strom, jediná pomoc nad nekonečnou propastí a pestrobarevný motýl v pochmurných šedivých dnech.
* vyznání momentka humor horror strach sobota podzim cesta .. zima poezie nenávist haiku vztahy deprese žena život bolest smrt smutek ... vzpomínka sex beznaděj jen tak erotika hrůza emoce zoufalství město fantasy čas x antilistí marnost příroda voľný verš . noc aa přetvářka krev naděje tma temnota povídka srdce les sen vztah zklamání láska samota svoboda pocity realita touha horor osud pocit mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866