15.03.06 | gemma, @, další tvorba | 2235 x | vypínač
Má hlavu olysanou od stínů
a šátek z patiny jí studí
Stříbrní netopýři na něm souloží.
Do oken jehly hvězd jí bodají.
Na asfalt noci oči vyteklé.
Do rána zaschnou pod měsícem.
Snad kdyby mohla tak by odešla
Tou cestou krkolomnou, kam odcházejí věže
Žíznivá stařenka tam za plotem
Kamenným prsem kdysi město kojila
Jak flaška dopitá ted trčí do prázdnoty
Opilá samotou a měsícem.
, linkuj! 
, jagg 
noc horor zima nenávist erotika momentka x bolest temnota krev fantasy touha * zklamání osud naděje vzpomínka antilistí vyznání žena život podzim hrůza příroda srdce zoufalství cesta láska deprese ... jen tak emoce poezie humor smutek .. strach les beznaděj voľný verš marnost sobota pocity mládí samota haiku sex povídka aa horror přetvářka město čas realita vztah vztahy sen smrt . pocit tma svoboda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867