ikona.png, 0 kB Nokturno.net / tvorba / dílko

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Seděla

02.12.06 | čtenář mai.avi, @ | 1552 x | vypínač

Seděla a hlavu měla skloněnou. Kmitala očima z pravé ruky na levou. A znova. Pořád dokola. Pravá držela dámský holící strojek a levá byla osvobozena od dlouhých rukávů.
Ta holka nemohla vědět, co dělá, nežila světem okolo, jen tím jejím, vnitřním. A ten nebyl moc pestrý. Výčitky svědomí, pláč a strach. Nemohla to vydržet, nikdo by to nevydržel ! Kolikrát se jí už zdálo o tom, jak sedí v rohu koupelny a okolo je jen krev? Kolikrát už to bylo? Noc co noc, den co den.
A teď tam seděla doopravdy. Bála se, že už nikdy neuvidí slunce, ale chtěla zapomenout na všechno trápení, na všechny kolem. Vlastně ne, na všechny ne, Tomáše nechce nikdy opustit. Měla radost ze všech malých náznaků, které jí dával. Podal jí tužku, když jí spadla, popřál jí hezký víkend, když odcházel ze třídy mezi prvními. To všechno pro ni bylo moc a přeci tak málo. K ničemu víc se nikdy neměl. A vlastně to, co říkal jí, říkal i ostatním spolužačkám…
Svět se bořil a ta zrůda, deprese, radostně šplhala výš a výš. Měla větší moc než rozum.
Položila strojek, vzala z&# šky kus papíru a na něj vložila všechny své city :
„Milovala jsem tě, Tomáši!“
Do těchto čtyř slov se vešlo tolik naděje a přitom minulosti, tolik lásky a přitom stesku, tolik chtění…
„Jak asi bude Tomášovi, až já nebudu? Vzpomene si vůbec? Nevzpomene, kdo by taky vzpomněl mne, šedé myši v&# utě, černé ovce v rodině, jediného zrnka obilí na celém poli?“
Ba ne, hluboce se mýlila tato dívka, jež pohřbila své city, svou touhu a hlavně naději.
Teskli po ní všichni, a hlavně Tomáš. Ptal se sám sebe, „proč? Co jí chybělo? Měla všechno, co chtěla, proč to zničila?“
Když mu kdosi předal přeložený papírek, vzal ho a tázavě pohlédl přes své slzy. Nikdo však neodpověděl.
Svět se točil dál, nikdo se nad smrtí jedné dívky nepozastavoval.
Otevřel a četl ta krásně napsaná slova.
Kéž by je nemusel číst a mohl je poslouchat, bylo by všechno jinak. Nemusel by teď zvednout hlavu k nebi a říct se slzami na tvářích :
„Vždyť já tě taky miluju, Týno!“


  • Diskuze: 1 komentář, nejnovější: 02.12, 16:58 - Charlie Monroe
 Přidat komentář 




› Online 17


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2024 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866