03.01.07 | mai, @, další tvorba | 2477 x | vypínač
Temný a tichý
kývá se do větru
jehličí šustí pod nohama,
černé jsou mrtvé klády polen
listí,
dub.
Jehličí,
smrk.
Padají a zmírají touhou po životě.
Rosa odchází,
nemá svůj věčný list
i ona v sobě dusí touhu,
touhu existence.
Prvá padne rosa
rychle a těžce vsaje se do země,
list následuje ji,
pomalu, lehce
mrtvě.
. povídka deprese voľný verš strach tma mládí cesta * horor .. fantasy láska horror vztah pocit bolest pocity hrůza život podzim samota nenávist x přetvářka haiku ... humor zima zklamání sex naděje osud jen tak aa krev zoufalství čas temnota les beznaděj vyznání žena touha sobota noc sen poezie marnost příroda momentka svoboda vzpomínka město realita emoce smrt antilistí smutek srdce erotika vztahy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6477
autorů: 867