08.05.06 | Gizi, @, další tvorba | 1831 x | vypínač
Slzičky kanou červené, rudé.
Rukou se ženou, která první bude.
Na vzduchu, kde nemá být, cítí se zmatená.
Nemůže pochopit, co vlastně znamená.
Tak jak je bezmocí, stejně je nadějí.
Nikdy ji nespatřit, byla bych raději.
Na jazyku studená, ale tak známá
Chuť, která dobře ví, jak moc jsem sama.
Maminko, maminko,
Koukni se malinko,
Dceruška pláče červené slzy
Fakt mě to mrzí.
nenávist povídka horor pocit sobota noc tma les zima svoboda aa horror ... přetvářka .. mládí emoce haiku strach erotika vzpomínka vyznání poezie zoufalství osud antilistí čas město bolest smutek zklamání marnost temnota cesta krev vztahy momentka naděje x smrt sen . humor srdce život podzim láska * hrůza pocity deprese beznaděj sex žena samota voľný verš realita jen tak vztah fantasy touha příroda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866