28.04.10 | Dragow, @, další tvorba | 1894 x | vypínač
Je další krásné ráno,
snídám na verandě sama
a ty jsi musel zase odejít.
Tak jen káva svou vůní mě budí
a chutí hořkou lásku mi připomíná.
Jsem bez krále královnou.
Kolikrát chtěla jsem odejt,
jen tak do světa ulic
a tiše vrážet do lidí.
Plout časem.
Nechci lásku z románů,
jelikož ta vždy má svůj konec,
jen kousek pro sebe ulovit
a být na chvilku lakomec
s citem mezi námi.
Musím vstát a nechat vše na stole,
kávu, netknutou snídani i nás.
Čas volá mě nekompromisně
je čas jít do práce...
noc les vyznání realita zoufalství . voľný verš marnost touha vztahy poezie zklamání momentka město ... srdce aa erotika hrůza láska emoce * svoboda vztah deprese sex smrt sen smutek jen tak nenávist samota zima strach povídka x fantasy čas příroda haiku pocit pocity bolest žena podzim antilistí humor horror osud naděje horor přetvářka temnota mládí cesta krev .. sobota vzpomínka beznaděj život tma
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6470
autorů: 867