28.04.10 | Dragow, @, další tvorba | 1825 x | vypínač
Je další krásné ráno,
snídám na verandě sama
a ty jsi musel zase odejít.
Tak jen káva svou vůní mě budí
a chutí hořkou lásku mi připomíná.
Jsem bez krále královnou.
Kolikrát chtěla jsem odejt,
jen tak do světa ulic
a tiše vrážet do lidí.
Plout časem.
Nechci lásku z románů,
jelikož ta vždy má svůj konec,
jen kousek pro sebe ulovit
a být na chvilku lakomec
s citem mezi námi.
Musím vstát a nechat vše na stole,
kávu, netknutou snídani i nás.
Čas volá mě nekompromisně
je čas jít do práce...
strach bolest smrt antilistí příroda čas momentka pocity fantasy město poezie . deprese zoufalství humor podzim aa * touha vztah realita vzpomínka temnota zklamání cesta krev život vztahy povídka srdce marnost .. osud samota jen tak láska ... smutek x hrůza voľný verš pocit přetvářka noc žena naděje tma horror beznaděj erotika les emoce sen svoboda haiku sobota zima vyznání sex mládí nenávist horor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866