18.05.06 | boddah, @, další tvorba | 1956 x | vypínač
Jsem mršina, kterou zavrhli i nejlepší přátelé.
Nemám nejmenší důvod tvářit se vesele.
Nevyčítám jim však jejich chování.
Mě samotnému můj hřích hrůzu nahání.
Zabil jsem své dítě a marně toho lituji.
Těžko plameny pekelné se nade mnou smilují.
Na svět už jen přes mříž se dívám.
Kéž by šlo vrátit čas, o tom často snívám.
Hypnotizuje mě poodchlíplý střep dlaždice.
Sebevražda ve vězení? To je téměř tradice.
Představuji si, jak s ním hladím své hrdlo.
Jsem stvůra, nezasloužím si smrt, vězení je teď mé bydlo.
jen tak erotika povídka touha noc podzim hrůza příroda * x sobota horor srdce horror čas sen vztah ... tma bolest voľný verš emoce pocit cesta les realita zklamání antilistí poezie . smrt .. mládí svoboda vyznání krev humor aa osud zoufalství deprese temnota vztahy haiku žena láska fantasy momentka strach přetvářka vzpomínka nenávist marnost naděje zima sex život město samota smutek beznaděj pocity
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866