14.11.05 | čtenář Martina C. | 2168 x | vypínač
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
však duše má dávno již zemřela.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
neb bůh naň seslal prazvláštní chorobu.
Pan farář zapěl miserere post mortem tobě dcero má
a matka se z žalu doma pověsila.
Nač pláč tak smutný pro to co celé roky bylo do očí,
Vždyť bílé kaly už zaplavily bledou tvář.
Kdo si teď ruce v krvi namočí,
kdo bude lámat moji svatozář?
V dřevěné rakvi na měkkých polštářích mám ustláno,
na rtech jen ztuhlý úsměv zbyl je dokonáno.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu-vždyť víš.
, linkuj! 
, jagg 
svoboda x deprese marnost humor sen samota voľný verš mládí příroda beznaděj antilistí jen tak pocity bolest naděje * žena horor vztahy emoce strach fantasy realita tma vyznání pocit vztah povídka . .. touha zoufalství láska smutek les krev zklamání momentka podzim ... přetvářka horror haiku aa temnota město erotika osud zima noc smrt vzpomínka sex nenávist srdce hrůza poezie život cesta sobota čas
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867