14.11.05 | čtenář Martina C. | 1802 x | vypínač
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
však duše má dávno již zemřela.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
neb bůh naň seslal prazvláštní chorobu.
Pan farář zapěl miserere post mortem tobě dcero má
a matka se z žalu doma pověsila.
Nač pláč tak smutný pro to co celé roky bylo do očí,
Vždyť bílé kaly už zaplavily bledou tvář.
Kdo si teď ruce v krvi namočí,
kdo bude lámat moji svatozář?
V dřevěné rakvi na měkkých polštářích mám ustláno,
na rtech jen ztuhlý úsměv zbyl je dokonáno.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu-vždyť víš.
smrt horor * touha sen cesta svoboda povídka realita vzpomínka voľný verš aa smutek beznaděj sobota pocity krev nenávist čas vztahy město vyznání temnota .. život příroda pocit fantasy erotika přetvářka osud strach samota srdce . horror zklamání poezie hrůza zoufalství haiku antilistí les ... humor žena zima tma bolest noc mládí emoce marnost láska momentka sex deprese naděje vztah podzim jen tak x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866