14.11.05 | čtenář Martina C. | 2138 x | vypínač
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
však duše má dávno již zemřela.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
neb bůh naň seslal prazvláštní chorobu.
Pan farář zapěl miserere post mortem tobě dcero má
a matka se z žalu doma pověsila.
Nač pláč tak smutný pro to co celé roky bylo do očí,
Vždyť bílé kaly už zaplavily bledou tvář.
Kdo si teď ruce v krvi namočí,
kdo bude lámat moji svatozář?
V dřevěné rakvi na měkkých polštářích mám ustláno,
na rtech jen ztuhlý úsměv zbyl je dokonáno.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu-vždyť víš.
, linkuj! 
, jagg 
hrůza zklamání láska samota sex x poezie vyznání momentka les noc osud naděje humor marnost život strach vztah cesta vztahy vzpomínka voľný verš pocity realita sobota bolest tma příroda smutek mládí fantasy čas * žena antilistí krev pocit podzim temnota erotika beznaděj zima nenávist svoboda touha emoce haiku ... deprese jen tak město srdce horor smrt .. povídka sen zoufalství horror přetvářka . aa
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867