Nokturno.net / tvorba / dílko

Jako nebyla cesta tam,
není ani cesta zpátky.
Jako jsi nevěděl kam jdeš,
nevíš ani kam se vracíš.
Říkáš, že chceš aby všechno bylo jako dřív,
ale nemyslíš to tak.
Tušíš, že to všechno před tím
nebylo takový, jaký to mělo být...
Ale až teď ti to dochází.
Teď, když už uďál jsi tu chybu
a vlak dávno už se rozjel...
Veze tě tam kam chceš i nechceš.
Nejseš sám....,
ne to rozhodně ne!
Jseš součástí hmoty a hmota bez tebe nebyla by hmotou.
Míříte do země, kde je každý zklamaný, jen sám sebou...
Tam se nechtěj dostat!
I peklo na Zemi je lepší...!
Nevracej se!
Prosím...
Teď, když už možná víš, kde se stala chyba.
Zase ti jednou něco došlo...
Chápeš, že To všechno nebylo zas tak úplně v pořádku.
Spoustu věcí jsi flákal...
nebral vážně...
snažil jsi se ignorovat život.
Jistě,ono to šlo...
chvíli, to šlo!
Dívat se na svět přes barevný skla,
než ti je někdo strhl...
Tvrdá realita...,
špatná zkušenost...?
Těžko říct?!!!
Teď stojíš před zrcadlem a díváš se na obraz,
nebo spíš za něj, do dálky..., do hloubky..., do blba...
pod hladinu šedé reality...,
kterou nevnímáš,
nebo spíš nechceš vnímat.
Nemáš sílu..., nevidíš obraz
Kde je ta vůle...?
Vzepřít se životu...
Něco mu dokázat....?
Kde se ztratila?
Ve vlnách neskutečné skutečnosti....
V troskách co tu po ni zbyly?
Snažíš se hledat správnou cestu,
která stejně asi není...,
neexistuje...,
kterou mám jen ty ve své hlavě.
A kterou ti nikdo nesmí,
a ani nemůže vzít!!
Snažíš se doufat v lepší zítřky...
Poučit se z chyby,
Která stejně už se stala...
A věřit,
že zítra, zítra to zase bude lepší...
jako dřív!