přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se
27.11.03 | Martin, @, další tvorba | 1385 x | vypínač
Mé tělo na posteli leží,
slyším jak venku život běží,
moje oči koukaj vzhůru,
na strop a u něj můru.
Ten strop je bílý,
no a, co má být,
já chci jen chvíli,
chvíli žít.
Proč jen tak ležet,
když můžu jít,
kráčet a běžet,
vše, co budu chtít.
Škoda jen,
že je to sen,
volný být,
chvíli žít.
, linkuj! 
, jagg 
aa naděje temnota beznaděj smrt vyznání noc realita sobota . * láska osud haiku vztahy krev smutek hrůza vzpomínka nenávist horror voľný verš přetvářka podzim touha čas jen tak strach .. zoufalství sen povídka pocit les marnost samota humor poezie erotika ... mládí sex x život žena momentka město tma vztah příroda zima deprese zklamání cesta antilistí emoce pocity horor bolest srdce svoboda fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14789
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6521
autorů: 867