přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se
27.11.03 | Martin, @, další tvorba | 1365 x | vypínač
Mé tělo na posteli leží,
slyším jak venku život běží,
moje oči koukaj vzhůru,
na strop a u něj můru.
Ten strop je bílý,
no a, co má být,
já chci jen chvíli,
chvíli žít.
Proč jen tak ležet,
když můžu jít,
kráčet a běžet,
vše, co budu chtít.
Škoda jen,
že je to sen,
volný být,
chvíli žít.
, linkuj! 
, jagg 
krev aa podzim naděje les přetvářka svoboda láska * srdce nenávist sex sen vyznání humor zklamání touha samota pocity vzpomínka marnost tma sobota hrůza poezie zoufalství vztahy emoce cesta temnota mládí horror erotika bolest momentka deprese smrt haiku pocit horor beznaděj smutek povídka žena fantasy příroda život vztah voľný verš . realita antilistí osud zima čas jen tak strach město .. noc x ...
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867