přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se
27.11.03 | Martin, @, další tvorba | 1357 x | vypínač
Mé tělo na posteli leží,
slyším jak venku život běží,
moje oči koukaj vzhůru,
na strop a u něj můru.
Ten strop je bílý,
no a, co má být,
já chci jen chvíli,
chvíli žít.
Proč jen tak ležet,
když můžu jít,
kráčet a běžet,
vše, co budu chtít.
Škoda jen,
že je to sen,
volný být,
chvíli žít.
, linkuj! 
, jagg 
zoufalství antilistí x zima fantasy . přetvářka voľný verš srdce povídka les beznaděj touha temnota smrt žena láska poezie * emoce čas .. krev jen tak deprese cesta marnost realita život tma sex sobota strach noc ... samota sen vzpomínka zklamání mládí příroda haiku pocity podzim bolest smutek vztahy osud erotika horror pocit hrůza humor horor aa svoboda město vztah vyznání momentka nenávist naděje
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867