Nokturno.net / tvorba / dílko

Den na zakázku

Romance padlých hvězd

a já tu čekám

Tulák z dalekých cest

a já tu stále čekám

Dům bez vrat a oken

Ohrada za svobodou

Nikdo nezapomene zavřít za sebou vrátka

Jistota vztahů je tak vratká

Chvilka odhodlání překonat nedůvěru..

..hodně krátká

Miluju

Strašně moc mě chybíš

A já nevím jak ti to říct

Jak ti říct,že den bez tebe..

..jak Země bez Nebe

..jak Nebe bez hvězd

..která je naše?

Jak ti říct

..že ve světě silných jsem ten slabý

..že ve světě statečných jsem ten na druhé straně

Bez tebe,lásko

Bez tebe

..není naděje

Jak říct co znamená každý z popadaných lístečků

..právě poraženého stromu

..jedna z tisíců nadějí

..pro zprávu světu

Sen padlého stromu

V tobě lístečku někdy přístě zas vykvetu

Tenhle život není nekonečný

..stejně jak není nekonečná síla mojich kořenů

Tak se nepřestávám ptát

..předivo vztahů

..čekam na zázrak

Kde jsi

Kde jsi celou tu dobu

Kde mám brát sílu při tom všem a bez tebe

Den za dnem a já se blížím sám k sobě

A já se teď ptám

Najdu tě tam?

Opravdu tě chci,proto se ptám...

Všechno je prázdné

Moudra unavujou...

Proč tu nejsi?

Každý den je podobný dnu předešlému

Stojím před branou do ráje

Obsazeno

Nevadí

Nešel bych tam..

bez tebe

Věřit

Nepřestávám věřit

Nenechám nás padnout

Já vím že jsi

Jen těch sil už není tolik

Ale nevadí,až přijdeš..

všechno se změní

Všechno se změní

Budem tančit na nebeském bále

a každá z půlnočních hvězd nám zahraje tu svou

Vím to

Mám slíbeno

Tak proč tu nejsi

Proč tu ještě nejsi ,lásko

Tenhle život není nekonečný

Učím se kroky našeho tance..

na padlé hvězdě

A nepřestávám spolu sní věřit

Že se jednou vrátíme

Ona na Nebe a já k tobě

Protože tenhle život není vážně nekonečný

Je mě čím dál líp

Protože cítím to nekonečno životů dalších

..a dalších


..a dalších

Putuji světem a nechávám za sebou své tiše hlasité kroky

Snad je někdo někdy najde ...

a vydá se po mých stopách

Já vím jedno

Lásko

Miluju

Mám rád

Vystavím Vesmíru pro nás dva nový řád

Nebeská symfonie nám bude hrát

Vím to

Mám to slíbeno

A nejen nám

No rozhlédni se!

Rozhlédni se kolem

Copak si stále myslíš že jsem tu samotní?

Vesmír vybuchuje radostí z každou právě narozenou hvězdou

Nebraň se mu

Každý lístek z poraženého stromu může být tvůj

Tvoje

..další z těch kterým malé já bere dech


Každý může být životem tvého snu

jak se vrátit k vlastním kořenům


Protože před touhle pravdou se nedá utéct

Před touhle pravdou se opravdu nedá utéct

V mých i tvých žilách koluje míza každého z těch poražených
stromů

a spolu sní i sny..

o našem..

o jejich znovuzrození

Kolik ještě?

Kolik jich musí padnout..

Než se společně narodíme

Kolik jich musí umřít

než pochopíme svou nedělitelnou totožnost

Se vším

Cítím

Je to jeden z mých prvních kroků

do svobody

Probuzen z děsivého snu na poušti..

bez vody

Teprve se rozkoukávám

Ale už teď vím,že bych se nikdy nevrátil zpátky

Tam kde nechávají porážet vlastní kořeny

Lásko

Hraju si na bojovníka

Staré umírá

a na něm nové vzniká

Dost chytám

ale i dost schytám

A tak se chytám

Pravdy svého tvého srdce

Záchraná páka rozjetého vlaku

Směr od nikam do nikam

Z falešné existence Ega unikám

abych se k němu po čase vracel

Někdy bych nad svou cestou vážně zvracel..

Radši bych se do časů před časem vracel

Ale před pravdou se přece nedá zdrhnout,no ne

Házím do rýmu čubčí rodinu mých rozháraných slov

Někdy..

fakt už nemám slov

Hraju si se slovy jak z modelínou

ale dochází fantazie

A bez fantazie básník hnije

Bože

Kolik já je v tom mém já

A je já?

Je-li,pak které se právě teď ptá..

A které já mu odpovídá

A co je potom za tímhle orchestrem té nesourodé a divoké smečky..


Lásko

myslím že chápu

Stále vedle

šlapu

Bože lásko kde jsi

Ta moje mysl mě vážně děsí