Nokturno.net / tvorba / dílko

Vrchol lásky mé a tvé,
čili naší,dávno pominul,
co s tím vším?
Slepě se schováváme za zrdcadlo duše...
Je to těžké,kam to jen zmizelo?
Snad včera ,snad dnes,
možná je to pryč už celá staletí,jenže,
co má a tvá duše?
Budou naše duše ochotné být samy?
Tvoje možná,moje ne...Co ty na to?
Mlčíš a hraješ si s pohledem do mých očí a víš,
že jsi v převaze!
A já,cestou trnitou šla jsem za tebou a od první chvíle jsem
věděla že,nedokážu z tvých očí číst a tak,
zašeptej mi znova,
jak nejistý si ze začátku byl a já
jenom lehce potvrdím,že účelem toho všeho bylo,
aby tvé srdce zatepalo!
Pro mě!Abys věděl,vrchol naší lásky zmizel a já,
zase sama ponížená,stojím tu bosa,
na sněhu,v noční košili a říkám:Vyhrál's...
Zase jsem setřela...