Nokturno.net / tvorba / dílko

Na trávě sedím,
kolem mě špína
stejně jak jejich
i má je to vina.

Papír v křoví,
z igelitu stromy
a všude okolo
šedivé domy.

Nebudou brečet
nebudou vzdychat,
nebudou kvést
nebudou dýchat.

V potoce bez raků
tří oké ryby,
kdo teďka omluví
TY lidské chyby.

Na dno už nevidíš
potok je mělký,
jen ztoka zůstane
než budeš velký.

Nebudou brečet
nebudou vzdychat,
nebudou plavat
nebudou dýchat.

V lese se ohlédnu
strašně se stydím,
zde zvířata nežijí
zde byli lidi.

Co po nich zůstalo
krása to není,
okolí člověka
v skládku se mění.

Kdo vodu otrávil?
Nikdo se nechlubí
nakonec člověk
sám sebe zahubí!

Nebudu brečet
nebudu vzdychat,
teď budu bojovat
abych mohl dýchat.