Nokturno.net / tvorba / dílko

O „Bozích“ Yugunu

Jednou přišli Bohové do země Yugunu a vyhlásili zde své panství.A  byli zde i  lidé,jež žili v  jeskyních a Bohové předpokládali jejich víru.A  tak postavili na nebi Nebe a čekali.Ale nikdo nepřicházel,nes­tavěl jim oltáře a nemodlil se k  nim.A  proto Bohové mysleli,že zdejší lidé uvěří,když Bohové učiní zázrak
.A  tak Bohové tvořili zázraky nad celou zemí Yugunu,ale pořád je nikdo neuctíval.A  proto Bohové mysleli,že musejí lid potrestat,aby se jich bál.A  tak Bohové metaly na zemi blesky a zaplavovali zemi povodněmi,ale pořád se jim nikdo při východu slunce neklaněl a nepřinášel oběti.A  tak se rozhodli dva Bohové,Yamminin a Yusherin,že sestoupí mezi lid a donutí je věřit v  Bohy z  Yugunu.A  oba procházeli skrze temné jeskyně a viděli jen velmi málo i  svýma božskýma očima,až došli k  prvnímu člověku.Ihned před ním učinili několik zázraků a žádali jeho víru.Ale muž jen zavrtěl hlavou a zmizel v  tunelech.A  oba bohové se vydali za ním skrze temná zákoutí a úzké uličky a koridory až došli k  bráně ze železa.Chtěli ji otevřít,ale nemohli.
Ale po chvíli šel kolem muž,který otevřel bránu zvláštním talismanem a prošel dovnitř.Oba bohové proklouzli za ním a uviděli…...obří kamennou místnost,větší než tři katedrály,plnou lidí,jichž zde bylo několik tisíc.
Každý byl oblečen v  kutně a jejich pohled byl nepřítomný a temný.A  poté uviděli oba bohové vysoko na stropu jeskyně stalagtit,jež držel již pouze na dvou nohách a jinak byl vydlabán a uvnitř uviděli muže v  kutně.Byl to muž srašně starý a bylo vidět,že byl slepý.Pojednou se onen muž rozkřikl:
„Slyšte mě nevěřící,neb já jsem Iolo,Prorok Všech Bohů jež kdy byli a budou!!A  vy,jež jste nevěřící maso,modlete se k  němu,jež stojí nad všemi Bohy,neb on je Navždy,on,jehož jméno je Comte d'Noir,jež vládne všech Exodům i  všem říším a jehož říše je větší než jakákoliv,která kdy byla!!!V  JEHO jméně obětujeme nyní….…...“ a pohlédl svýma slepýma očima na oba Bohy a poté ohlédli i  tisíce očí jiných.A  bohové pocítili obavi a otočili se ke dveřím….….a ony tam nebyly.Byla zde pouze skála,neporušená a nezlomená
.A  oba Bohové propadli zoufalství,ale poté si uvědomili,že jsou kolem jenom lidé a nemají důvod k  strachu.Ale poté všechna masa lidí se odhrnula stranou a směrem k  Bohům šli dva muži,větší,ne jen vyšší než kterýkoliv člověk,jejichž těla byla jako těla statným mužů,ale zvětšena dvacetinásobě,
jejichž jediná ruka byla větší než zkroucené tělo statného muže.Oba muži byli v  starých,ale elegantních sacích s  pozlacenými­,obřími knoflíky a měli strašně dlouhé,k  nim proporciované bílé vlasy a hlavně (!) vousy,jež jedny byly celistvé a měli dva konce a uzavírali geometrický tvar dvou trojúhelníků a jedny byly rozpleteny jako vousy Michelangelova Mojžíše.Byly to Arminius a Sigimer,jež Verne poznal a popsal,jež jsou starší než Bohové a jež přísahali věrnost jen jedinému,jež jsou druzí pouze k  jednomu.
A  oba bohové,neboť znali vyprávění Starších Bohů,věděli,že přišel jejich čas a nijak se nebránili,neboť nyní bylo zoufalství absolutní.Jediní tělesní strážci Nejabsolutnější bytosti museli být toho schopni.
A  po nějaké době,kdy „Bozi“ Yugunu zjistili,co se stalo,počali utíkat z  Yugunu,ale Arminius i  Sigimer je dohnali a také byli obětováni.To byl konec samozvaných Bohů z  Yugunu.