Nokturno.net / tvorba / dílko

O  Turnaji Bohů

Bylo jednoho dne,že Princ nechtěl spát a chtěl vyslyšet pověst k  dobrému spánku.I  přistoupil jeden vypravěč a mluvil o  Sluneční Kopuli,v  níž žije Svatý Duch Honmu a jež dává lidem vzduch ze svých plic a princ jej vyhnal.
A  přišel další,jež mluvil o  Nádherách Hory Maitho,na níž sídlí Bůh Moryefis,jež dává lidem naděje a přání a princ jej vyhnal.
A  přišel další,jež vyprávěl o  Králi Juth-Na-Oiovi,jež se chtěl stát Bohem a proto se vydal s  galérou přes celý svět až došel k  jeho okraji a zjistil,že není Bohů,pouze lidí a princ jej vyhnal.
Nebylo brzo nikoho,kdo by chtěl prince uspávat pověstmi,neboť se báli jeho trestů.A  jednoho večera,kdy princ opět chtěl slyšet pověst a jeho otec, sám nemaje fantazii,nemoci nikoho najít,přišel náhle do paláce cizinec.Nikdo jej nikdy neviděl a přišel ke králi Horiaciovi Tristamovi II.,jež tehdá panoval v  té zemi Yulima a požádal,aby mohl princi vyprávět.I  král,přek­vapen a udiven jej zavedl k  synovi.
Princ seděl a čekal a když uviděl neznámého muže,zachvěl se.Onen muž se posadil a zeptal se chraplavým hlasem:
„Znáš Pověst o  Turnaji Bohů?“.
Prince ani nedutal,neboť tonul strachem.
Muž se opřel v  křesle a počal vyprávěti:
„Kdysi,když Vše bylo mladé,byli Bohové mladí a silní a namyšlení a kdykoliv na sebe narazili dva Bohové,bojovali až do smrti a déle a to po celá staletí,ničíc světy i  říše.Ale když při jedné takové bitvě zahynulo 5000  světů,prom­luvil Druhý:“Ne!Od nyní je zakázáno Bohům bojovat a válčit!!" a bylo to tak dlouho,ale Bohové jsou pyšní a nemohou vydržet býti v  klidu a proto jednou promluvil Jeden:„Je povoleno válčiti mezi sebou bez obětí.“ ale Druhý nesouhlasil a povstala rozepře,jež nemohla skončit jinak než Bojem.Na rozsáhlých planinách Yode,kde tehdy nerostla ni tráva se setkali Oba,Jeden i  Druhý a počali spolu zápasit a Bohové je sledovali z  dálky,
neboť i  pro ně byli nebezpečni.A  Oba bojovali po dlouhou dobu až do konce a nakonec Jeden zabil Druhého a na počest této události se koná vždy,každý Boží rok,což odpovídá jednomu tisíci lidských životů,Turnaj Bohů,kde Bohové vyřizují své spory provždy,krví a mečem posvěceným a odkuď odejde vždy méně Bohů než přijde.A  vždy je přítomen jeden člověk jako panoš Jednoho,jež Turnaji Bohů předsedá od dávno do věčna.„.
A  princ se zeptal:
“A  jak to všechno víte?„.
“Vím.A  teď k  jiným věcem.Povídal jsem a každé slovo z  toho,co jsem prozradil je cennější než vše.Něco jsi mi dlužen,malý člověče.„
“Co?" zeptal se poděšený princ.
„Tebe“,řekl muž,odložil košili a bylo vidět,že není člověkem,„neb Panoše dosud nemám.“ a toto mluvíc,vzal prince a zmizel.
Neboť onen muž nebyl mužem,ale Prvním,jež Turnaji Bohů předsedá od dávno do věčna.