Nokturno.net / tvorba / dílko

Mirabel

Mirabel byl 2.sekretářem Krále Lží.Dobré místo a dobře placené.Sice mu trochu vadila vynucená přítomnost na Hostinách krále lží,jež pojídal shnilá vejce,ryby,které byli starší něž leckterá civilizace a něco velkého,šedého a páchnoucího.Nikdy se nezeptal co to tak páchne.Nemusel.
Každý den kontroloval zásilky,které přicházeli z  horního světa.Byli velké,těžké,za­balené v  celofánu.Nebyli nijak popsané a Mirabel se o  ně ani nikdy nestaral.Nemu­sel.Chodil se opíjet do jisté blízké Reality a neměl na takové věci,jako přemýšlení čas.
Když jednou v  oné realitě vypukla občanská válka,musel předčasně odejít a ani nestačil vypít Saké.Když se vrátil do paláce,bylo pozdě,ale jemu se ještě spát nechtělo.Když se porcházel po temných,chladných a prázdných chodbách paláce,bylo dobře,jistým způsobem.Když se procházel,nemusel přemýšlet.Nemusel.
Pojednou uviděl v  dálce chodby světlo.Rozběhl se aby zjistil,co tak ruší jeho samotu.Došel ke dveřím,ze kterého vycházelo světlo.Pak nakoukl dovnitř.
Byla to kuchyně.Dlouhá,plná přihrádek,ploten a příborů.Tuhle kuchyni neznal.Pak se podíval jinam.Uviděl zde obří nádobu ze železa a u  něj dva kuchaře.Znal je od vidění u  hostin Krále,ale jinak ne.Vždy se objevily,než král začal jíst to své odporné bílé jídlo a než dojedl,odešli.Pak se podíval ještě dál.
Vedle hrnce byli ony bílé zásilky na velké kopě.Menší kuchař vytáhl zahradnické nůžky a celofán,obalující jednu ze zásilek,plně rozstříhal.
Mirabel byl plný očekávání,než si uvědomil co vidí.
V  celofánu ležela bělavá mrtvola muže,asi čtyřicátníka.Než se Mirabel vzpamatoval,kuchař začal mrtvolu porcovat a brzy skončila po částech v  nádobě.Pak od ní odešel delší kuchař,přetřel si knír a došel k  jedné zásuvce a z  ní vytáhl oranžovou plechovku,otevřel jí menším nožem,jež vytáhl z  kapsy a vsypal žlutavý prášek do nádoby z  vrchu.Pak menší kuchař donesl vodu z  lednice(vodu šedavou a tmavou) a snažil se ji vlít přes okraj a když zjistil,že se mu to nepodaří(naproti nabídkám vyššího kuchaře) vhodil do nádoby vodu i  se sklenicí.Pak odešel za nádobu a jistě tam pracoval s  nějákým panelem a nádoba se najednou začala třást.Oba kuchaři vytáhli a rozevřeli deštníky(menší šedý se žlutými slunci a vyšší bílý s  portrétem jistého malíře) a jak se nádoba dále přetřásala,postupně „zpracovali“ další „zásilky“,trochu hůře zpracované a i  s celofánem.Poté,po notné chvíli,se nádoba zastavila.Menší kuchař odešel opět za nádobu a vyšší odešel také a přivezl velkou misku na kolech.Nádoba se najednou naklonila a vliva svůj obsah do misky.Mirabel si poté uvědomil….….…...že to je ta odporná břečka,jež Král při každé hostině jí.S  tichým křikem odběhl a celou noc nespal.
Celý příští den si ve svém úřadu zrovna nevedl a při příští hostině se na Krále ani nepodíval,obzvláště při konzumace jídla,o  jehož původu věděl příliš mnoho.
Sic svůj úřad neopustil,ale už se z  většiny hostin,kromě těch,kde by jeho nepřítomnost znamenala okamžitou smrt,vymluvil.