06.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 2097 x | vypínač
Bůh,jež brečel
Když jsem zemřel,procházel jsem skrze věčnost a tu jsem narazil na
Boha,který seděl a usilovně brečel.
A jelikož jsem nebyk hluchý,zeptal jsem se ho,proč brečí.
„Jsem Yuqaqh,syn Dalšího.“.
Další byl jedním ze čtyř nejmocnějších Bohů,kteří kdy byli a tak jsem se
divil,proč by jeho syn měl důvod k neštěstí.Zeptal jsem se ho na to,on pak:
„Jsem sice syn Dalšího,ale jsem Bůh,ke kterému se nikdo
nemodlí.“,
„Určitě se najde někdo kdo ano.“ řekl jsem na to.
„Víte,čeho já jsem Bůh?“
„Ne.“
On se odmlčel a až po chvíli řekl:
„Rýmy.“.
A já jsem ho přestal konejšit,protože jsem neznal člověka,který by se
modlil za brzký konec rýmy.
poezie haiku čas noc smutek vyznání pocit horor samota osud sobota x momentka jen tak realita beznaděj město marnost voľný verš zima naděje život fantasy žena láska antilistí zoufalství touha zklamání mládí příroda erotika horror emoce bolest pocity smrt les cesta přetvářka povídka vzpomínka vztah tma . humor aa * sen temnota vztahy sex .. strach deprese srdce krev svoboda ... hrůza nenávist podzim
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6478
autorů: 867