ikona.png, 0 kB Nokturno.net / tvorba / dílko

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Kronika Vladaření Hoddsey a Hahmeseyy

09.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 2065 x | vypínač

Kronika Vladaření Hoddsey a Hahmeseyy

Zámek Iceů z  Hahmeseyy byl vybudován původně jako hrad Iceů z  Hoddsey,
jež je nejbližším okolín zámku po další dva kilometry a byl vybudován Iceu Franchem I.,jež byl druhým synem Velkého Bäröna(něco jako náš Arcivévoda) z  Hödödörö,Ahmose III.,jež proslul v  Orlughských dějinách asi jako na Zemi Roderigo de Borgia,papež Alexandr VI.
Franchův syn Franch II. hrad rozšířil a přikoupil Šlechtictví Näadëxhi,jež přejmenoval na Ödosi.
Franchův vnuk Franch III. si na hradu vytvořil harém,byl vyobcován z  církve a nakonec oběšen svými vlastními poddanými.
Bratr Francha III.,Franch IV. byl Iceuem jen krátce a prosil Velké Bäröny aby změnili rozsah jeho Iceuství a přidělili mu jiný název,aby nemusil žít s  tou potupou,jež na jméně državy Hoddsey zanechal jeho bratr.Bylo mu vyhověno a z  Francha IV. Iceu z  Hoddsey se stal Franch IV. Iceu z  Hommsey.Odmítl změnu numerálu s  tím,že nechtěl zapřít svého otce a děda.
Nástupcem Francha IV. se stal Franch V.,jež byl nemanželským synem jeho bratra,jež byl ve zvláštním církevním procesu uznán a jehož Franch IV. adoptoval a snažil se jej patřičně vychovat.To se nedařilo,Franch V. byl nekontrolovatelný a trávil celé v  kobkách,kam byl z  výchovných důvodů svým strýcem vhazován.Když nastoupil,uzavřel se do sebe a prováděl neustermanovské rituály a bezbožné věci a brzy se jej jeho poddaní báli,
zvláště když mnoho z  lidí,jak Naarvicků,tak Doonel,zmizelo beze stopy.
Když Franch V. zemřel,jeho syn Franch VI.,jehož prakticky nikdy neviděl a jehož poslal do sto dvacet osm Dü (1 Dü = 0.95  km) vzdálené Církevní školy,jež vedl podivínský starý mnich Därw,jež byl kdysi vyobcován ze svaté církve Ustermanovi a jež byl sice vzat zpátky,ale bylo o  něm stejně slyšet mnoho (polo)šílených pověstí a zvěstí,,,se vrátil.Když prošel otcovou knihovnou,objevil mnoho prastarých svazků.některé dokonce z  První Éry a jeden,jež byl dokonce datován čtvrtého roku Dade ,jež byla doba před počátkem Ér,v  archaických dobách.
A  nalezl i  četné podivné železné předměty,jejichž účel si nedovedl představit
.A  jednoho dne,po deseti letech,objevil tajný vchod do sklepů a katakomb a zde nalezl veškeré pohřešované poddané,ale již neživé.Ale kdyby jen to,to co nalezl bylo tak strašlivé,že se o  tom nikde nepíše.Jen v  Kronice Aldo Maxte,ale ta byla zakázána inkvizicí.Aby zahladil stopy,nechal shořet celý hrad i  s veškerým obsahem,kromě rodiné kroniky a několika upomínkových předmětů.A  aby si byl jist,že se do nikdo nedozví,nechal pověsit všechny pracovníky,co hrad polívali petrolejem.Ale viděl to i  rodiný sluha,starý,
hrbatý Gluxhë a do své smrti již „mladému pánovi“ nevěřil.Ale to se neodráželo v  jeho práci,ostatně vynášení koňského hnoje není zrovna činnost,k  níž je zapotřebí míru v  duši.
Franch VI. zemřel ve věku osmašedesáti let na fialovou horečku,protože odmítl pojmout nově objevený lék,jelikož se mu zdál „bezbožný“.
Jeho nástupcem se stal jeho syn Lutipold I.,jež byl dementní a za něhož vládl po deset let strýc,Princ Luitpold,po němž dostal jméno.
Princ Lutipold strávil se svým otcem,Franchem V. dvě léta,při nichž se mu otec svěřil v  zhruba padesáti rituálech,jež Luitpold tajně po celýc život praktikoval.
Za vlády svého bratra se staral o  finance a to tak,že po dvou letech neměli Iceuové ani jediný zlatý Hamm (platební jednotka Hahmeseyy,1  Hamm = 0.256  USD).
Když nastoupil jeho nekompetentí jmenovec,prosadil sebe,coby neoficiálního regenta a sám podepisoval veškeré dokumenty synovcovým jménem.Po desíti letech mu ale došla trpělivost,synovce svrhl a oficiálně se nechal korunovat Iceu z  Hahmeseyy jako Luitpold II.
Luitpold I. dožil na malém statku jako správce Šlechtictví Ödosi a skonal ve věku osmasedmdesáti let.
Lutipold II. mezitím převáděl veškeré bohatství Hahmeseyy na svou osobu,
jak smlouvami,tak výhružkami(osobně zaslal jistému nepoddajnému faráři useknutou hlavu fialovouše z  Iceuských stájí).Jeho majetek,jež drze sečetl v  knize podvodného účetnictví,uváděl na 12  659  751.564  Zla­tých Hammů.
Když po třech letech více méně ožebračující vlády zemřel,chopil se vlády jeho syn Luitpold III.
Třetí Iceu jménem Luitpold byl velký sukničkář a praví se,že měl více než 600  nemanželských dětí,on sám ve svých pamětech(jejichž vydávání velmi záhy zakázala inkvizice) uvádí cifru 746(což nemusí být daleko od pravdy).
Slavný Pesimistický Historik Jodö Dü Bašh ještě posiluje věrohodnost tohoto tvrzení,když jej neneguje(jako většinu ostatních historických událostí
) a dokonce z  velké části potvrzuje(ikdyž v  jeho „Zaručeně Spolehlivých Dějinách“ se uvádí pouze číslo 67,ale to je u  Člověka,jež pochyboval o  existenci muže,jež dobyl čtyřicet dva knížectví a o  jehož životě existuje více než dvanáct tisíc dokumentů,opravdu co říct).Lutipold III. se nestaral o  vládu ani zbla a raději navštěvoval dámskou část svých poddaných,takže panství pochopitelně počalo strádat.
Luitpold III. zemřel osm let po svém nástupu,pravdě­podobně na zápal řezáků,jímž trpěl od dětství.
Luitpolda III. vystřídal jeho neduživý a hypochondrický bratr Luitpold IV., jež chodil vyhradně v  igelitu,jež se odmítal setkat s  člověkem,pokuď se před ním neumil v  kádi a jež celý den běhal po celém hradu a otvíral okna,aby vyvětral bakterie a pak je celou noc zavíral,aby nenastydl.Lutipold seděl na Hahmeseyyském stolci krátce,po dvou letech byl zabit vyslancem HödoMuského Üduöthakha,když o  něm prohlásil,že má jistě blechy.
Nový Iceu,syn Luitpolda IV.(jediný syn,protože měl odvahu se zasnoubit pouze jednou a po smrti své manželky již nenašel ženu,v  níž by neviděl jen líheň bakterií) Luitpold V. byl pro změnu upjatý,bigotní Ustermanista,jež si cenil pouze víry a jež v  kapli strávil i  několik hodin denně.O  vládu se nestaral,veškeré záležitosti podřizoval Víře a Dvanácteru.Zemřel při modlení v  kapli po dvaatřiceti letech vlády a jeho smrt byla zjištěna,když farář potřásl s  jeho tělem,jež zůstalo v  póze nejdevótnějšího rozjímání po tři dny bez hnutí(faráři to přišlo divné,jelikož sám se tak dokázal modlit jen dny dva).
Luitpold,jež věřil plně ve víru,měl jedinou manželku,Iceui (Lady) Gotthis,
dceru Iceu z  Uddsey Hamilcara VI.,jež si podmínil sňatek tím,že nástupce ponese jméno Hamilcar.
Nový Iceu Hamilcar I. Luitpold se po celý život potýkal s  ústrky kvůli svému ne-Hahmeseyyovskému jménu.Lidé jsou malicherní.
Když Hamilcar I. umíral ve věku osmdesáti čtyř let,měl za sebou vládu sice bez křivd,ale bez jediného vladařského činu,neboť každý jej odmítl poslouchat.
Nový Iceu,Hamilcar II.,jež se původně jmenoval Lutipold,přijal jméno Hamilcar ve jménu svého otce a rozpoutal teror,když nechal nájemnými žodláky (jimž bylo jméno jejich zákazníka šumafuk) vyvraždit téměř celou Hahmeseyyskou honoraci.
Když Hamilcar II. umíral ve věku sedmdesáti osmi let na následek požití jedu,měl za sebou vládu plnou křivd,ale také plnou vladařských činů.
Panovnické žezlo si v  příštích deseti letech neustále vyměňovali Hamilcarovi synové,bratři Hamilcar III. a Hamilcar IV.,jež mezi sebou po deset let bojovali a z  nichž ani jeden nevládl svrchovaně déle než měsíc.Když Hamilcar III. na bratrovu objednávku po otrávení umírá,uskutečňuje Hamilcar IV. trestnou výpravu do všech měst,jež byla bratrovi věrná.Vypálil tři města a čtyři vesnice,než skonal na šedý tyfus,jímž se nakazil po požití zkaženého vína.
Novým Iceu se stává nepopulární třetí syn Hamilcara II.,Hamilcar V.,jež svou domovinu nesnášel a raději cestoval na nejrůznějších výpravách do co nejvzdálenějších zemí.Vládu přenechal kněžstvu a držel si pouze Iceuský titul.Stalo se,že byl pryč tak dlouho,že nikdo již nevěděl jak vypadá.Tu se znenadání vrátil a když se domáhal vstupu do města a představil se,byl okamžitě zabit pro urážku majestátu.
Ani čtvrtý syn Hamilcara II.,Hamilcar VI.,nebyl moc úspěšným vladařem,
neboť byl kompletním Fobofobem,tedy měl fóbii(neovladatelný strach) absolutně ze všeho.Když venku zuřila bouře,svíjel se v  křečích,když venku projel vůz,svíjel se v  křečích,když v  dálce zakvákal vlk,svíjel se v  křečích.
Celou svou vládu a celý svůj život se svíjel v  křečích.
Poslední syn Hamilcara II.,Hanno I.,byl chronický alkoholik a po pětiměsíční vládě se upil k  smrti.
Když zemřel i  Hanno,nastoupil v  Hahmeseyy jediný syn Hamilcara III.,jež byl po celá léta ve vyhnanství.Přijal jméno Hanno II.,aby demonstroval svou legitimitu.Vládl čtyřicet let a byl prvním skutečně kompetentním Iceuem od dob Francha I.Když umíral,předával svému synu Hamilcaru VII. centrální zemi v  pouhé formální závislosti na Hödödörö.
Hamilcar VII. ale toužil po penězích a tak prodal Hahmeseyy i  se všemi výsadami a právy jako plně vazalský stát,ovšem přímo podřízený Cucumovi z  Ulmo.Důvod je zřejmý,jelikož Hamilcar měl kromě peněz i  neskonalí zájem na Rytířské literatuře a chtěl být poddaným a leníkem Cucumy Borki V.,jež byl tehdy znám jako „rytíř nebeských bran(a vykřičených domů)“ a jehož podporovali i  tři nejvyšší Ketrardichové a to je u  těchto starců,jež se neshodnou ani na příchuti másla co říct(vím,toto už jsem použil,ale mám zákonem přikázané kvóty na jak tuto frázy,tak i  na „atd.“,„po­dobenství“ a „cibule padající z  nebes“,čímž jsem tyto kvóty naštěstí vyplnil a už se o  nich nemusím zmiňovat).
Hamilcar ale brzy poznal,že Borka V. je jen člověk,co víc člověk s  artritídou a záněty průdušek.Hamilcar tohoto rozhodnutí trpce litoval po celý zbytek života,ale pozdě bycha pronásledovati,že?
Když Hamilcar VII. umíral,ztratil téměř vše,co mu předal otec a tak byl už na smrtelné posteli pranířován kronikáři i  historiky(tyto dvě kasty se stejně nikdy nedohodnou,tak co?).
Dalším Iceu se stal po rodiné poradě(jak moc se sprostá rvačka dá nazvat „poradou“) druhý syn Hamilcarův,Luitpold VI.,jež se proslavil hlavně svým absolutním šílenstvím.(Jak jinak nazvat člověka,jež rozdává lidem zdarma jídlo a odpouští jim daně?).
Rodina ihned a jednomyslně(v  po­měru 42:69) Luitpolda svrhla a dosadila jeho mladšího bratra Luitpolda VII.Ten ihned vymítil korupci(patentní sekyrou značky Dhyxh & Sons) a založil koňský chov oranžoušů,jež se měli stát největším Hahmeseyyským bohatstvím(jeden tento kůň se prodával až za 40  akcií libovolné firmy).
Když byl ale Lutipold ušlapán svým oblíbeným koňem,chopila se moci regentská vláda,jež svou inkompetencí ničila zemi po patnáct let.
Nástupce rady,syn Lutipoldův,Heinrich I. se nijak zvlášt neproslavil,ani jeho syn a nástupce Heinrich II.
Heinrich III.,syn Heinricha II. se proslavil pouze tím,že si nikdo nebyl shopen zapamatovat jeho tvář a tak delegace smlouvali místo s  ním s  jeho komořím.Heinrich si na to zvykl a po čase dokonce počal vykonávat povinosti komořího,jež měl moc práce s  diplomatickými jednáními a rodovou politikou.
Heinrich IV. byl synem Heinricha III. a nevstoupil do historie ničím menším než sebevraždou.Poté se samozřejmě musel stáhnout do odlehlého hrobu.
A  pak přišel Leopold I.


 Přidat komentář 




› Online 4


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2022 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14763
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6411
autorů: 864