09.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 1841 x | vypínač
Ogra
Kosti ještě křupaly,když se Ogra zhýbala nad Mrtvolou.Strávila celý den v začouzeném sklepě a naslouchala smrtelné symfonii jeho agónie.
Byla zde,protože zde ležel její oltář,hluboko pod zemí,pod nánosy,jež jsoustaletími,jež je udusaný čas,viditelný pro lidské oči.
A všichni ti malí lidičkové….….….
Chodí si po světě a pěstují si představu o své svobodě,o tom,jakoni sami rozhodují o svých životech.
Ogra se usmála a tlustými,pokřivenými prsty chytla jednu z myriády much,jež jí,společně s jejich věrnou souputnicí,morem,vždy obklopovaly (bylo to tak dávno předtím,než zaznělopoprvé klepání psacího stroje ve Věži Předurčení) a snědla ji.Nikdy se neživila ničím jiným než mouchami a křikem lidí.Dochroupala křídlo,něžně se dotkla již vychladlé mrtvoly a odešla do hluboké noci,čekajíc,až se znovu sletí lidé k jejímu oltáři a počnou hrát tu prastarou hru bolesti.Ogřinu hru.
les srdce touha příroda realita krev bolest momentka zoufalství * tma přetvářka .. noc vztah emoce voľný verš podzim sen čas haiku vztahy strach sobota zima x zklamání horor horror samota povídka naděje antilistí humor pocity osud cesta jen tak vzpomínka ... vyznání pocit svoboda fantasy marnost aa hrůza nenávist temnota smrt poezie město láska sex . beznaděj mládí erotika život žena deprese smutek
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6426
autorů: 864