09.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 2085 x | vypínač
Ogra
Kosti ještě křupaly,když se Ogra zhýbala nad Mrtvolou.Strávila celý den v začouzeném sklepě a naslouchala smrtelné symfonii jeho agónie.
Byla zde,protože zde ležel její oltář,hluboko pod zemí,pod nánosy,jež jsoustaletími,jež je udusaný čas,viditelný pro lidské oči.
A všichni ti malí lidičkové….….….
Chodí si po světě a pěstují si představu o své svobodě,o tom,jakoni sami rozhodují o svých životech.
Ogra se usmála a tlustými,pokřivenými prsty chytla jednu z myriády much,jež jí,společně s jejich věrnou souputnicí,morem,vždy obklopovaly (bylo to tak dávno předtím,než zaznělopoprvé klepání psacího stroje ve Věži Předurčení) a snědla ji.Nikdy se neživila ničím jiným než mouchami a křikem lidí.Dochroupala křídlo,něžně se dotkla již vychladlé mrtvoly a odešla do hluboké noci,čekajíc,až se znovu sletí lidé k jejímu oltáři a počnou hrát tu prastarou hru bolesti.Ogřinu hru.
smrt vyznání naděje čas bolest sen cesta tma krev zklamání žena les příroda život x marnost horor beznaděj momentka .. ... realita vzpomínka láska mládí horror antilistí strach sex zoufalství noc aa přetvářka osud vztahy jen tak touha deprese pocit erotika humor haiku voľný verš zima smutek svoboda město podzim vztah pocity * poezie srdce samota nenávist emoce povídka hrůza sobota . temnota fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6484
autorů: 867