Nokturno.net / tvorba / dílko

Epos Ševce

Na břehu moře seděl starý švec a chytal na vlasec ryby.Ale nebyly to ryby,ale sekyry.Ldykolvi nějakou chytil,nafoukl ji do velikosti balónu a nechal ji odplout po vzduchu.Po chvíli někde explodovala a počal déšť.Onen švec byl tedy zdrojem veškerých dešťů na zemi.Ale to on nevěděl,dál seděl a sedí u  moře a chytá sekery.

Nedaleko šel Japonec a mrskal do Monroeovi doktríny.Ubohý bič.
Mrskal a mrskal,ale pak z  koruny (kornoutu?) stromu vyskočil Monroe a Japonce zaškrtil.Udusil jej a poté počal oživovat svou doktrínu,ale ani dva nové paragrafy nepomohly.Musel s  ní do nemocnice.A  jelikož na světě byla jediná,musel se vydat do Ruska.V  stromě se cosi nejapně zasmálo.
Omeleta tančila na sarkofágu General Motors a zpívala při tom oplulé nábožné písně z  rukou šíleného mnicha ze Saint Guandalopopene­pepe.
Dveře mají štěstí.Nikdo je nestahuje z  kůže,ani jim neobléká smoking.
Vysavač z  Anatolie za puhých dvaadvacet centů.

Monroe běžel se svou Doktrínou,když přišel k  zrcadlu.Když se do něj podíval,zjistil,že není President Monroe,ale Burhan Shah III.,rádža z  Ahmadnagaru 1610–1631.Když to zjistil,podíval se na Monroeovu doktrínu (jež už nebyla jeho) a odhodil jí do bláta.Pak šel směrem k  budově senátu Spojených Států Mexických,aby rozpoutal anarchii,ale po cestě potkal Plata II.,Moskevského Metropolitu 1775–1812.Kázal mu o  Moderní Křesťanské církvi a snažil se ho donutit ke konverzi a pozíval ho na korunovaci Cara Pavla i  Alexandra I.,ale Burhan Shah ho jen okřikl příjmením „Levšine!“.
Plato naštvaně odešel

Když odcházel jiným směrem,potkal Bhopala Singha,posledního rádžu Udaipuru 1930–1949 a napadl ho,protože jeho stát se dožil dvacátého století a to Burhana štvalo.Když stál nad Bhopalovou mrtvolou,už nechtěl být Burhanem Shahem III.,rádžou z  Ahmadnagaru 1610–1631,ale někým jiným.
Hledal pln zoufalství zrcadlo,ale jako naschvál tu žádný nebylo.A  poté uviděl moře a u  něho ševce.A  když se na něj podíval,zjistil,že to je on a šel k  němu a zapíchl ho a jeho tělo vyhodil do moře a usedl na jeho místo a počal lovit sekyry.

Daleko,daleko,se opět ve stromě něco nejapně zasmálo,ale co to bylo,
jestli Korunovační Ceremonie Švýcarských Kantonů,nebo uklizečka,jež žije pod parketami podlahy odchodního domu se sponkami na střeva a uhry (a Rakušáky!),to se už nikdy nedozvíte,pro­tože,idkyž to já vím,schválně vám to nepovím,možná až se budu honosti titulem Sir za literární zásluhy,takže jestli to opravdu toužíte vědět,tak si běžte pěkně poprosit do Buckinghamského paláce.

Samozřejmě se švec po čase zase sám zabil,ale nový on dělal to,co dělaly všichni staří „oni“(„ševci“) od počátku světa.A  tak to má být,ne?