Nokturno.net / tvorba / dílko

O  Knězi v  starém chrámu,nyní Ustermanově

Jednoho dne,bylo to v  Orlughu,rozbořili lidé svatyní starých Dooneů a zničili obří kamené modly starých mudrců a vystavěli zde chrám násilnického Ustermana.Přivedl je kněz v  zeleném,slav­nostním rouchu,jež se nosí pouze v  dny nejvyšší svátosti,s  vírou v  meč,neb zabil zdejší velekněží.Na jeho příkaz pak staří bohové padli.
A  zde se tupili staré víry v  plamených řečích,v  místě,kde se tyto víry vyznávali déle,než by mohl znát jak Doone,tak Naarvick.A  byl klid.
A  zde se popravovali králové,jež neopustili starou víru a kněží,prohlašujíc toleranci.A  nadále byl klid.

A  o tři sta let,v  počátečním období Třetí Éry,byl jeden tolerantní kněz,jež získal tento chrám.A  zde opravil mnoho a také zde ukrával uprchlíky z  městských státl řízených fanatiky či teokracií.A  jednoho dne potají,ve vší diskrétnosti,za­koupil text posvátné knihy,jež zde,ještě v „pohanské“ době bylo.A  jednoho dne,potají,jej postavil do rohu,na jím opravený oltář,by si připoměl dávné doby.

V  blízké vesnici byl slyšet hluk nelidský a tak přestali lidé popíjet a spěchali k  chrámu.A  ten nenašli.Nalezli jen rozbořené kamení a v  něm mrtvolu kněze, jež svíral text posvátné knihy.Mnozí v  tom viděli pomstu Ustermanovu,ale nebyla to pravda.To staří bohové,jež přežívali ve stínech chrámu,který jim byl vyrván a kteří museli sledovat a naslouchat popravám a mučením jejich věřících,jichž byli již po staletích tak křehký,že byli sotva snem a kdyby na ně padlo světlo,i  tlume­né,okamžitě by zahynuli,když uviděli,jak tento kněz dává na místo posvátnou knihu,danou věčností,již se rozhodli,že nemají pro co žít a tak zahubili muže a zničili chrám.A  to pro jediný důvod.Kněz byl oděn v  zelené,slavnostní roucho,jež se nosí pouze v  dny nejvyšší svátosti.