Nokturno.net / tvorba / dílko

Vidiny Augustovy

(poznámka:Urbanus byl uzurpátorem v  římě,o  němž se ani neví,zda-li skutečně existoval)

Augustus Urbanus,Císař Říše římské prohlížel své legie.A  když prošel kolem posledního ze svých vojáků,otočil se a vyvolával slávu svému trůnu a jeho nezměrné velikosti.Pak,když už chtěl vyprávět o  své Římské korunovaci,něco zaslechl.Otočil se.V  písku,jež se za ním rozprostíral neuzřel nic,ale viděl.Viděl velká města,jež padají a umírají,viděl strašlivé utrpení nesčetných epidemií a nevyčíslitelných nemocí.Viděl jakési dvorce, továrny,kde se nic nevyrábělo,ale právě naopak,za dvoranami ostnů z  oceli.
A  ještě mnohem víc,ale jak to tak bývá s  vizemi,ani jednu si nedokázal vyložit a potí jej další zvuk odvedl od této vidiny jako ode snu,aby se na ni již nikdy nevzpoměl.Byl Císařem Římským roku dvě stě jednasedmdesát od zrození Spasitele.Jistě utkví v  lidské paměti na věky po boku Caesara a Augusta.A  při této myšlence,jež,jako většina iluzí měla chuť cukrové třtiny a byla vítána,narozdíl od reality,jež má chuť nejtrpčích oliv ze zahrad Demiurgových,neb ona nezrazuje,nez­raňuje,nebere naději a nedrásá lidskou duši nekonečnými nehty svých dlouhých,nepři­krášlených prstů,nebudí z  bezstarostného spánku,ale uspává,příjemně a rychle,neb ji nezajímá to co zřejmě bude,ale to co by mohlo být,mu bylo dobře.
A  uspán touto vidinou,jíž rozumel a jež se zdála tak pravdivá,poručil svým vojskům pochod a v  jejich čele,naplněn touho psát dějiny,se pomalu,ale jistě odešel vytratit z  historie.