ikona.png, 0 kB Nokturno.net / tvorba / dílko

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Aféra s Jistým Nejistým koncem

17.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 2258 x | vypínač

Aféra s  Jistým Nejistým Koncem
I.
Generální tajemník národního ústavu pro gramofony,jistý Dr.Ing. Professor
,Csc,se zrovna probudil na své nové posteli.Byla ze zrní a předvolebních slibů.Professor se ještě jednou natáhl a poté vylovil z  kanáří klece kapesník (jako někdo klece vystílá novinama,on je vystílal kapesníky,výhradně s  podobiznou Leonida Iljiče Brežněva a jeho parníku,který stejně použil jen jednou).
Nebylo žádné nebezpečí nákazy,protože Professor nikdy žádného kanára neměl.Měl jen pár německých letců (Von Fair und Fax a Herr Kä®stairs) a to mu stačilo.Soused Kidara,zakladatel Kidarské Konfederace,měl kubánské disidenti,ale to byla na Professora moc velká fajnovka.
Kdesi vraždily košile.Jen je nechte,ať se baví.
Professor se vysmrkal a odhodil kapesník do maštale,kterou měl ve spižírně.A  tu z  kapesníku vyrostl Kublajchán.Pro­fessor se po něm ohnal bičem a byl z  něj Čingischán.To bylo lepší.Professor se natáhl na svou novou postel,ale tu někdo zvonil.Professor poslal otevřít Čingischána,ale ten neuměl česky a raději listoval mongolským bulvárem.Professor to zkusil ještě v  čínštině a bulhraštině,ale pak to vzdal a odešel otevřít.Za dveřmi stála jeho levá noha.Podíval se a zjistil,že obě nohy má a přesto docela jasně poznal svou nohu ve dveřích podle jizvy tvaru Yukonu.Byl z  toho plechový (jako je někdo tumpachový,on byl plechový).Celý plechatěl.
A  už se sbíhali pobudové Gábel a Zummo,že jej odnesou do zběru,když tu se vyřítil na chodbu druhý soused,jež bylo Budhistické království Aksu,jež někdy volně přecházelo v  muslimské Mangalai a vzalo Professorovu levou nohu (tu co měl na těle),protože se ukázalo,že to byla jeho noha,kterou mu Professor omylem přibral při poslední zahradní slavnosti(byla opravdu posledni,neb všechny zahradní slavnosti provždy zakázal Vatikán a Milouš Jakeš).A  tak to Professor pochopil a od-plechovatěl se a Gábel a Zummo mohli ostrouhat.A  taky že jo,vždycky,když jim něco nevyšlo,strouhali se a jelikož se jich Miss Fortuna (nebo žeby zázračný Pan Fortuny,jež polibkem jako kladný Jidáš označoval příští mrtvé v  minulém století?) moc nedržela,
hrozilo akutní nebezpečí,že se brzy kompletně od-strouhají.
Botswana posílala již dopředu kondolence jejich rodičům na hřbitov.
Singapuru to je jedno.Nosí Castro klobouky a není náhodou Vy-Castrovaný?Kdo ví.Já ne.V  dálce byl slyšet divný zvuk.Hodinky stojí víc, než kapři.A  proto jsme zde na zemi.Pochválen buď pán.

II.
Dvanáct a tři čtvrtě kilometru za městem brečela dálnice.Byla totiž přikovaná.Chtěla se vždy dostat na číslo 12  km,ale úřad měl své směrnice a banány a tak to prostě nešlo.A  tak tam dálnice seděla a brečela.
Aritoteles ji chtěl utěšovat,ale vždy,jak se mu to jakž takž podařilo,přiběhl Sokrates a uvrhl dálnici opět fo hlubokého zoufalství.A  tak tomu bylo denně.Když se to stalo asi popatnácté,toho horkého zářijového dne 3.2. 2001(neb je málo známý fakt,že září může přijít i  v únoru,pokuď opravdu chce a nemusí platit kauci za tlustou pra-tetu,co potají v  řeznictví krade salámy) a Aristoteles toho měl tak akorát.Už mu ten filozof lezl na nervy,už od dob,kdy je s  ním spojován jako jeden z „největších lidí starověku“.
Aristotelovi se Sokrates hnusil a pomyšlení byť i  jen na papírové spojení v  něm vyvolávalo neodolatelnou touhu vyzvracet to nádraží pro trolejbusi,co měl v  žaludku a tak,aby si zachránil pověst,jako „lékař s  nádražím“,počal se se Sokratem prát,nejprve po něm házel dlažební kostky,ale ty se mu vyhýbali čtvercovým obloukem,jelikož se jim také hnusil a tak nakonec utrhl otec medicíny pouliční lampu a Sokrata s  ní zabil.Kolem šel Diogenés a konstatoval smrt(dělal dva roky chirurga v  Chicago Cope,takže se vyznal).
Pak si vzal zpět svou misku a odešel na tramvaj.Všude na světě pohazovali chirurgové skalpeli a porušovali přísahu (v  Pákistánu dokonce počali odsouzencům zpětně amputovat končetiny,jak to vyžadovala předešlá diktatura),je­likož,jestli duchovní „autor“ přísahy ji smí porušit,tak proč ne oni.To by jim rovnou mohli začít platit v  penězích a ne v  petrželi!
A  nádraží,když to všechno shlédlo,se prostě otočilo na druhý bok a počalo vyfňukávat postupně celého „Parsifala“.
Soda je dobrý přítel,ale špatný stavitel.

III.
V  Rumunsku bili volby.Ano,četli jZte správně,bili.Pří­buzní Nikolaje Chauchesca mlátili cepy a rudými hvězdami do demokratických voleb.
Ty ale měli tvrdou skořápku,byly z  obou Dakot,takže věděli,co s  takovými,
co mění chleba s  máslem za žárovky.Volby vytáhli tercitrotoluen a potomci se rozprchli (víme tedy,odkuď pochází deště,jsou to poražení potomci Pnikolaje Pchauchesca(když mě to takhle líp vyhovuhe).To by potom mohl porybný chodit do biografu,jak by chtěl a stejně by nezůstal such(ý pro hnidopichy).Bylo tomu tak vždycky,od konce komunismu a proto v  Rumunsku tak často prší,ale,jak říká ztracená kniha Sybiliných proroctví „přijdou suchí časy“,neboť potomci N.CH.(ne Nikity Chruščova) již vyvíjeli pentartotoluen a tak v  Rumunsku lidé sbírali dešťovou vodu ve všem,v  barelech,dve­řích i  tkaničkách do bot a připravovali se,že se na dešťovou vodu se bude stát fronta,jako kdysi na všechno.Byli tací,kteří to vítali.Například ex-veksláci,kteří se už těšili,jak budou čachrovat s  dešťovou vodou a nacpou si kapsy,tak jako kdysi hodí kost státní moci,
aby držela hubu a bude dobře.Takto se všichni připravovali,tu ale povstal člen královského rodu s  otázkou,co bude z  poražených voleb.Snad voskový tuňák,nebo hliníková lžíce do bot a polévky?Nikdo nevěděl.
Karlštejn ví své,ale hned tak to neřekne.Ale mi ho donutíme zpívat.Máme na to své lidi,Káju,Veroniku a drtičku kostí.Však se dozvíme.Ticho jako v  pouliční opeře.Peří je těžší než diamant.
Kov se sám sbíral do zběru.To je hezké.Měli by jsme mu přispět nějakou tou korunou,ať si večer v  hospodě může dát pořádný pivo a ne furt jen jednoho frťana.Však jo.Sme lidi a ne poslanci.My se složíme.Načty­řikrát.

IV.
Nad dálnicí se proletěl červený baron.Ztratil cestu mezi Druhou Světovou Válkou a Fidži.A  teď byl v  prdli.Tedy skoro.Byl v  česku.Baron na chvíli vypnul motor letadla a zapálil si indiánský totem (jako někdo kouří viržínka, on kouřil totemy).Příjemná chuť ducha money2 (čti moné twó,někdo také Manitů) zalila jeho cévy a jemu bylo dobře.
Kohout odevzdal hlas ve volbách a odletěl.Nechtěl mít už s  volbami nic společného (ani byt).
Červený baron se vždy rád prohlížel v  zrcadle,které měl vždy po ruce.Bylo to krásné zrcadlo z  doby Ludvíka XVII. (uděláno v  žaláři) a bylo ze zrní a předvolebních slibů.Není vám to povědomé?
No ano,uhodli jste,stejný výrobce,co dělal postele,dělal i  zrcadla.
Tož,zrní měl po ruce,tak co?Baron se nicméně rád prohlížel své rudé cévy,
jež byli tak krásně vidět.Ale co to,najednou nemá žíly červené,ale zelené!
Ano,byl z  něj zelený baron a taky si tak okamžitě začal říkat.Pak se podíval na dálnici a plivl na ni.Určitě za to mohla.Možná ne,ale vykládejte to zelenému baronu.
Kolumbie si holila nohy a tak jí dálnice ani baron měňavý nezajímali.
Nihil,tedy nic,z  toho měl srandu a já taky (jsem polo-nihil).Nas. v  přst. kap.

IV. b
Pro osvětlení všem leštičům zubů krokodýlů o  půlnoci a manželů zahraničních dveří.
Zkratka z  konce IV. kapitoly zní přeloženě
Nashledanou v  příští kapitole.Doufám,že to pochopila hlavně Stará Blažková ze Severozápadní ulice,co potají vykopává ostatky a provozuje nezákoné obřady (já vás viděl).Ale zpět k  věci.

V.
Professor si nalil láhev telefonovice (z  kvašených telefonů) a zaklel.A  úplnou náhodou vyvolal ďábla.A  jelikož mu svou duši upsat nechtěl,nabídl mu aspoň půl litr ubrusovice,kterou měl pro nečekané návštěvy.Ďábel se nenechal dvakrát pobízet,vychlastal celou flašku naráz a ještě při odchodu ucpal záchod.Jeho už si Professor nepozve,to je jasné.Jako tanec makrely v  Ruské filharmonii.
Dveře neumí tančit.Však je to soudrug Bláha naučí.
Gábel a Zummo se ve svém bytě do-ostrouhali a teď byli o  dobrých čtyřicet centimetrů kratší.Měli by toho nechat,ale matka je tak vychovala,tak co jako?
Zummo navrhl,že by zašli do kovošrotu,ale Gábel ho odbil s  tím,že tam nemaj s  čím zajít.To byla pravda.Odporné Království Aksu,mohli zanést celího souseda a bylo by hned na dvacet piv a ne jen na to jedno,dvě,jako každý den.Pravda,nebyli na tom finančně tak špatně,jako kov,který si dá denně nejvíc dva frťany a proto si ani nesedal a přitom to byl dobrý společník,znal nazpamět druhou desítku božích přikázání a věčně za ním chodili faráři a biskupové a loudili je z  něho zadara,když by mu stačilo koupit dvě piva.Gábel a Zummo ten den dychtili po duchovní osvětě a tak se rozhodli,že ty dvě piva obětují v  zájmu jejich nemsrtelných duší.
Náměstí Kinských sekalo trávu.To jsem opravdu nečekal.
Gábel zapl televizi a v  ní byl pořad o  benátkách a salámu.
Ale zrovna když se pohodlně usadil do křesla ze zrní a předvolebních slibů (ano,výrobce postelí a zrcadel dělal i  křesla),z  o­brazovky vrazil do místnosti talián v  gondole a Gábel byl z  toho na prášky.Konkrétně na aspirin.Když ho Zummo posbíral a naházel do vody,postavil se na nohy a na taliána se nelidsky rozeřval.Ten to ale pochopil jako výzvu k  tanci a běžel si stěžovat do vatikánu,protože byl zatvrzelí katolík.
Gábelovi to koneckonců bylo jedno,hlavně že byl talián pryč.
Pak si ale uvědomil,že mu ta televize nevyšla a šel se strouhat.Inu,jak si budete zalívat koberec,tak vám bude dělat šoféra.

VI.
Červený (vlastně zelený) baron měl už plnou převodovku(ostatně jako většina z  postav tohoto škváru,asi je nechám spáchat hromadnou sbevraždi,,ale ne,ještě mám sedm kapitol a psát o  tvaru psí sochy v  Lugenkreujcu by me tak dlouho nevydrželo )sochu zde nechal postavit Baron von Graff,nebo Graff von Baron na památku psa,jež si měl vzít jeho sestru,ale zabil se,když kradl chleba z  císařských sípek a za to musel být zvěčněn).Nejdřív se ztratí a pak ještě zezelená.To byl hnus.Vytáhl strouhadlo na sýr,že se ostrouhá (jehop matka a stará Gábel-Zummová se znali z  kroužku pletení oceli do tvaru husích jater),ale tu mu to struhadlo cosi vyrazilo z  ruky.Ohlédl se….…..a zjistil,že to byla dálnice!Zelená baron si opsal sériové číslo dálnice a odletěl, že si půjde stěžovat.Aby mu ňáká cesta brala kuchyňské potřeby,tak to ne!
Andalúsie vzplanula žárlivostí nad Teutonici.Nevě­děla,co to je,ale stejně žárlila.Ještě že ji neviděl zelený baron!
Když zelený baron přistál,odebral se na obecní úřad.

VII.
Království Aksu sedělo ve svém bytě,nohy ve vaně plné ledu.Furt mu někdo přibíral nohy.Rozhodlo se napsat Bohu a stěžovat si.A  taky že hned zasedlo ke stolu a napsalo:
„Vážený Pane Bože
Jelikož jsem historickou zemí,stvořenou z  tvé vůle,tedy vy tebe jistě zajímalo,že je porušována integrita mého území tím,že mi někdo pořád “přibírá" nohy.Udělej s  tím něco.
Zvé Aksu (Axu,Aqsu,někdy také Mangalai)„
Aksu vzalo dopis a hodilo jej po nejbližším faráři,však ten už doručí.
Aksu si pak lehlo na pohovku a snilo o  námořním pobřeží z  cementu a nehtů bývalích bohyň za Srpnového dne v  Kilimandžáru.Jeho sny vždy dávali smysl.Na Karlovarsku se vraždilo.To bylo obvyklé a zde,na místě vzdáleném 49  km to nikoho nezajímalo.Však už si Karlovarci poradí,však si už dveří nakradli dost.
Inspektor listuje stránkami tohoto díla a třese hlavou,takže ho asi ani nedopíšu.Vaše škoda.
Aksu se produbilo.Už si házelo ranec ze střepy na záda a chystalo se odejít do práce,když tu si všimlo,že spalo jen tři minuty.To ho vzbudil zvuk strouhání.Byl z  dálky a zněl podivně.Rozhodně to nebyl Gábel ani Zummo. Ale kdo?Kdo?

VIII.
Professor šel k  poště.Měl dopis,který musel poslat.Dostal zakázku ze zahraničí,až z  Rumunska.Pro­fessor nebyl dějepisu znalí a tak mu jméno Chauchescu nic neříkalo.Ubohý chudák.
Vedle Professora šel farář a nesl na zádech babylonskou věž.To bude ten novej.Ani nepozdravil.Byl sice němý,ale to mu přece nebránilo ve slušnosti, ne?
Nesl ve třetí ruce(každý farář má aspoň tři ruce,podívejte se na Tisa) dopis.
Professor poznal,podle levného balícího papíru,že to asi poslalo Aksu.
Vždycky na všem ěkudlilo.I  na zahradní slavnosti nosilo výhradně pudink z  Beatles a Hřebenu Jamese Cartera.A  to dostanete v  každým obchodě za tři zuby vaší tchýně a ani nemusíte otevřít hubu.
Professor a farář vedle sebe šli a sem tam si odchytili vysokého komisaře a zmlátili ho.A  tak jim doba příchodu k  poště příjemně utekla.

IX.
Gábel a Zummo vyhledali kov.Byl pohřbený pod rozboženou garáží.Vytáhli ho a nesli jej do hospody.V  hospodě vládl tvrdou rukou hostinský Utrecht.
Nikdy nikomu nedal napít na dluh a vždy namátkou vybral pár hostů,jež pak slavnostně popravil.Byla to příjemná hospoda.
Kov jen čuměl,jak se k  němu chovaj,normálně ho po částech nosívali do zběrny a teď….….Po druhém pivu byl kov celý rozrezavělí.A zrovna se ho chtěli zeptat na jedenácté boží přikázání,když tu přišel Utrecht a kov odsmíčil na popraviště.Dvě piva v  hajzlu!

X.
Zelený baton stál ve frontě na obecním úřadu.Byla to správná,oficiální fronta,plná koriandru,brusek a mlčenlivých židlí ze střechy světa.Zelený baron vzal muže,jež byl v  řadě před ním a ukroutil z  něj nejlepší kubánský doutník.Asi byl příbuzná Fidela Castra.Ostatně­,zelený baron nikoho kvůli původu nediskriminoval,u­dělá si z  něj doutník tak jako tak,tak coby si kdo stěžoval.Stšžovat si přišel naopak on.Když dokouřil jeden doutník,vzal dalšího v  řadě a udělal si další.
A  protože byl velmi náruživým kuřákem,byl brzy na řadě.
U  přepážky jej přibítal Giusepe Verdi ve skafandru.
Nahlásil činnost dálnice a odešel.Verdi odzpíval dvě cizí opery a poté předal hlášení vrchnímu úřadu,jež věc postoupil Lize Rovnosti,jež ji postoupil Národnímu Ústavu pro Gramofony.Proč,ví Bůh,ale stalo se.
Měkké “I" se procházelo po lázních a strkalo si do dýmky mramor.Mělo tu tu předepsaný.Na­háč,který dělal vrátného je chtěl vyhodit,ale „I“ jej přepralo a vhodilo do bazénu.Nikdy se nezaplěťte s  Písmemen,která má bronchytídu.

XI.
Professor se vracel domů po střechách renesančních paláců a tu uviděl u  svého domu pošťáka.Už na něj chtěl vytáhnout bazuku,ale všiml si,že pošťák jen vhodil dopis a odešel,takže se o  žádní předvolání nejednalo.
Professor slezl ze střechy a po odříkání magické formule se mu podařilo otevřít poštovní schránku.A  v ní,kromě několika kromaňonců byla i  listina,z  níž se dozvěděl,že mu byla přidělena záležitost ohledně zlodějské dálnice.
Byl trochu konsternován,pro­tože nevěděl,co by měli mít gramofony společného s  dálnicí,ale pak přece jen vzal lopatu,vyhrabal na zahradě kolo a odjel.Když projížděl lesem,mohl by přísahat,že viděl notně malého Gábela a Zumma,jak cosi těžkého vláčejí z  lesa.Aspoň,že nenosili dříví do lesa,jako Professorova teta,kterou proto zvolili do blázince.
Když dojel k  dálnici,ještě spala.Píchl do ní špacírkou a hned se probudila.
Nejprve byla rozvhrápaná,ale Professorovo rádoby-náboženské reptání ji přivedlo k  životu.Ohnala se po něm třetím kilometrem….….a ke svému ůýasu zjistila,že není přivázaná řetězy.Odstrčila Professora do septiku a vyšla do města a tam hned do hospody hostinského Utrechta,kde se také pomstila za smrt kovu,jež byl jejím příbuzným.
Jediný,kdo z  toho všeho vyvázl bez phony,byl onen pošťák,ale toho přejela pojízdná klobása.Smůla,no.

XII.
V  Rumunsku bylo teď dočasně příměří.Volby byly pasivní a Chauchescové taky.Kromě jednoho,jehož můžeme nazvat D. Chauchescu.
Ten momentálně utřizoval nejrůznější chemikálie.A  čekal na odpověď.
Byl to geniální nápad,požadovat řešení celé záhady inzerátem,na to by ani volby nepřišly.A  už se zvoní.Pošťák předává D. Chauchescovi ve své ruce tak podobné zářijovému převratu,či nadnárodní společnosti,dopis a tím pečetil události příští.

XIII.
Do bývalé Hospody „u  Utrechta“ nikdo už nechodil,protože se zde až nechutně roztahovala dálnice.Zummo sem chtěl zajít a tak,když mu to nevyšlo,se zas o  něco ostrouhal.
Teď na tom byli s  Gábelem stejně.Ještě jednou jim něco nevyjde a….…...
Zelený baron se procházel po městě a užíval si renty a ani ho nenapadlo se vrátit zpět do 2.Sv.Vál. (jak si to mnozí zkracují,to už je mnohem lepší Anglická zkratka WW II (World War Two)).
Království Aksu opět změnilo povolání a nyní z  něj byl elektrikář (vysloveně špatný).A  Pro­fessor,jež se vrátil ze septiku,to taky neměl lehké,
protože se rozkřiklo,že u  něj doma chlastal s  ďáblem,takže se s  ním všichni,
od Aksu až po Zanzibar,přestali bavit.
A  už se o  něj počínala zajímat svatá inkvizice.Nestálo to za zlámanou krávu, ani za zlámanou dřevenou maketu zlámané krávy.
A  tu přišla zpráva,že Volby prohráli v  boji s  Chauchesci.A  svět ovládl strach ze sucha,ale neoprávněný,protože ihned začalo pršet.To dr všem ulevilo.Ale když už pršelo deset dní v  kuse,to znepokojilo i  dálnici.
A  v tuto dobu dostalo Aksu dopis.A  pojednou počalo být,narozdíl od ostatních,klid­né.Zašlo za zeleným baronem a za dálnicí a všichni tři odešli a už je nikdo nikdy neviděl.
A  brzy byl zaplaven Manhathen,Colo­rado(Mansfeld),Bu­kurešt,Sofija (i  Alexandra) a Káhira a nakonec i  ono bezejmenné město,domov Professora, Uterchta a mnoha dalších.Jediné,co bylo nad vodou byl kopec u  města a na něm stáli Gábel a Zummo.Čekali na loď.A  skutečně­,jednu viděli.Mávali,aby je vzali na palubu,ale tu vylezlo Aksu v  společném objetí s  dálnicí.Ano a nad nimi přeletěl zelený baron,ale ne v  letadle,ale na vlastních andělských křídlech.Bylo to jasné.Aksu a dálnice byli zvoleni jako novodobí Adam a Eva a Noe a jeho žena,na jejíž jméno se nepamatuju(Ale nějáké má,narozdíl od Lotovy ženy) a zelený baron se stal Archandělem.
Gábel a Zummo,když poznali konec světa,věděli,že v  novém světě pro ně nebude místo.Vzali zedy struhadla a naposledy ostrouhali.
A  až po mnoha dnech voda opadla,stalo se Budhustucko Království Aksu a dálnice rodiči nového pokolení.
Aféra s  Jistým Nejistým Koncem
I.
Generální tajemník národního ústavu pro gramofony,jistý Dr.Ing. Professor
,Csc,se zrovna probudil na své nové posteli.Byla ze zrní a předvolebních slibů.Professor se ještě jednou natáhl a poté vylovil z  kanáří klece kapesník (jako někdo klece vystílá novinama,on je vystílal kapesníky,výhradně s  podobiznou Leonida Iljiče Brežněva a jeho parníku,který stejně použil jen jednou).
Nebylo žádné nebezpečí nákazy,protože Professor nikdy žádného kanára neměl.Měl jen pár německých letců (Von Fair und Fax a Herr Kä®stairs) a to mu stačilo.Soused Kidara,zakladatel Kidarské Konfederace,měl kubánské disidenti,ale to byla na Professora moc velká fajnovka.
Kdesi vraždily košile.Jen je nechte,ať se baví.
Professor se vysmrkal a odhodil kapesník do maštale,kterou měl ve spižírně.A  tu z  kapesníku vyrostl Kublajchán.Pro­fessor se po něm ohnal bičem a byl z  něj Čingischán.To bylo lepší.Professor se natáhl na svou novou postel,ale tu někdo zvonil.Professor poslal otevřít Čingischána,ale ten neuměl česky a raději listoval mongolským bulvárem.Professor to zkusil ještě v  čínštině a bulhraštině,ale pak to vzdal a odešel otevřít.Za dveřmi stála jeho levá noha.Podíval se a zjistil,že obě nohy má a přesto docela jasně poznal svou nohu ve dveřích podle jizvy tvaru Yukonu.Byl z  toho plechový (jako je někdo tumpachový,on byl plechový).Celý plechatěl.
A  už se sbíhali pobudové Gábel a Zummo,že jej odnesou do zběru,když tu se vyřítil na chodbu druhý soused,jež bylo Budhistické království Aksu,jež někdy volně přecházelo v  muslimské Mangalai a vzalo Professorovu levou nohu (tu co měl na těle),protože se ukázalo,že to byla jeho noha,kterou mu Professor omylem přibral při poslední zahradní slavnosti(byla opravdu posledni,neb všechny zahradní slavnosti provždy zakázal Vatikán a Milouš Jakeš).A  tak to Professor pochopil a od-plechovatěl se a Gábel a Zummo mohli ostrouhat.A  taky že jo,vždycky,když jim něco nevyšlo,strouhali se a jelikož se jich Miss Fortuna (nebo žeby zázračný Pan Fortuny,jež polibkem jako kladný Jidáš označoval příští mrtvé v  minulém století?) moc nedržela,
hrozilo akutní nebezpečí,že se brzy kompletně od-strouhají.
Botswana posílala již dopředu kondolence jejich rodičům na hřbitov.
Singapuru to je jedno.Nosí Castro klobouky a není náhodou Vy-Castrovaný?Kdo ví.Já ne.V  dálce byl slyšet divný zvuk.Hodinky stojí víc, než kapři.A  proto jsme zde na zemi.Pochválen buď pán.

II.

Dvanáct a tři čtvrtě kilometru za městem brečela dálnice.Byla totiž přikovaná.Chtěla se vždy dostat na číslo 12  km,ale úřad měl své směrnice a banány a tak to prostě nešlo.A  tak tam dálnice seděla a brečela.
Aritoteles ji chtěl utěšovat,ale vždy,jak se mu to jakž takž podařilo,přiběhl Sokrates a uvrhl dálnici opět do hlubokého zoufalství.A  tak tomu bylo denně.Když se to stalo asi popatnácté,toho horkého zářijového dne 3.2. 2001(neb je málo známý fakt,že září může přijít i  v únoru,pokuď opravdu chce a nemusí platit kauci za tlustou pra-tetu,co potají v  řeznictví krade salámy) a Aristoteles toho měl tak akorát.Už mu ten filozof lezl na nervy,už od dob,kdy je s  ním spojován jako jeden z „největších lidí starověku“.
Aristotelovi se Sokrates hnusil a pomyšlení byť i  jen na papírové spojení v  něm vyvolávalo neodolatelnou touhu vyzvracet to nádraží pro trolejbusi,co měl v  žaludku a tak,aby si zachránil pověst,jako „lékař s  nádražím“,počal se se Sokratem prát,nejprve po něm házel dlažební kostky,ale ty se mu vyhýbali čtvercovým obloukem,jelikož se jim také hnusil a tak nakonec utrhl otec medicíny pouliční lampu a Sokrata s  ní zabil.Kolem šel Diogenés a konstatoval smrt(dělal dva roky chirurga v  Chicago Cope,takže se vyznal).
Pak si vzal zpět svou misku a odešel na tramvaj.Všude na světě pohazovali chirurgové skalpeli a porušovali přísahu (v  Pákistánu dokonce počali odsouzencům zpětně amputovat končetiny,jak to vyžadovala předešlá diktatura),je­likož,jestli duchovní „autor“ přísahy ji smí porušit,tak proč ne oni.To by jim rovnou mohli začít platit v  penězích a ne v  petrželi!
A  nádraží,když to všechno shlédlo,se prostě otočilo na druhý bok a počalo vyfňukávat postupně celého „Parsifala“.
Soda je dobrý přítel,ale špatný stavitel.

III.
V  Rumunsku bili volby.Ano,četli jZte správně,bili.Pří­buzní Nikolaje Chauchesca mlátili cepy a rudými hvězdami do demokratických voleb.
Ty ale měli tvrdou skořápku,byly z  obou Dakot,takže věděli,co s  takovými,
co mění chleba s  máslem za žárovky.Volby vytáhli tercitrotoluen a potomci se rozprchli (víme tedy,odkuď pochází deště,jsou to poražení potomci Pnikolaje Pchauchesca(když mě to takhle líp vyhovuhe).To by potom mohl porybný chodit do biografu,jak by chtěl a stejně by nezůstal such(ý pro hnidopichy).Bylo tomu tak vždycky,od konce komunismu a proto v  Rumunsku tak často prší,ale,jak říká ztracená kniha Sybiliných proroctví „přijdou suchí časy“,neboť potomci N.CH.(ne Nikity Chruščova) již vyvíjeli pentartotoluen a tak v  Rumunsku lidé sbírali dešťovou vodu ve všem,v  barelech,dve­řích i  tkaničkách do bot a připravovali se,že se na dešťovou vodu se bude stát fronta,jako kdysi na všechno.Byli tací,kteří to vítali.Například ex-veksláci,kteří se už těšili,jak budou čachrovat s  dešťovou vodou a nacpou si kapsy,tak jako kdysi hodí kost státní moci,
aby držela hubu a bude dobře.Takto se všichni připravovali,tu ale povstal člen královského rodu s  otázkou,co bude z  poražených voleb.Snad voskový tuňák,nebo hliníková lžíce do bot a polévky?Nikdo nevěděl.
Karlštejn ví své,ale hned tak to neřekne.Ale mi ho donutíme zpívat.Máme na to své lidi,Káju,Veroniku a drtičku kostí.Však se dozvíme.Ticho jako v  pouliční opeře.Peří je těžší než diamant.
Kov se sám sbíral do zběru.To je hezké.Měli by jsme mu přispět nějakou tou korunou,ať si večer v  hospodě může dát pořádný pivo a ne furt jen jednoho frťana.Však jo.Sme lidi a ne poslanci.My se složíme.Načty­řikrát.

IV.

Nad dálnicí se proletěl červený baron.Ztratil cestu mezi Druhou Světovou Válkou a Fidži.A  teď byl v  prd
li.Tedy skoro.Byl v  česku.Baron na chvíli vypnul motor letadla a zapálil si indiánský totem (jako někdo kouří viržínka, on kouřil totemy).Příjemná chuť ducha money2 (čti moné twó,někdo také Manitů) zalila jeho cévy a jemu bylo dobře.
Kohout odevzdal hlas ve volbách a odletěl.Nechtěl mít už s  volbami nic společného (ani byt).
Červený baron se vždy rád prohlížel v  zrcadle,které měl vždy po ruce.Bylo to krásné zrcadlo z  doby Ludvíka XVII. (uděláno v  žaláři) a bylo ze zrní a předvolebních slibů.Není vám to povědomé?
No ano,uhodli jste,stejný výrobce,co dělal postele,dělal i  zrcadla.
Tož,zrní měl po ruce,tak co?Baron se nicméně rád prohlížel své rudé cévy,
jež byli tak krásně vidět.Ale co to,najednou nemá žíly červené,ale zelené!
Ano,byl z  něj zelený baron a taky si tak okamžitě začal říkat.Pak se podíval na dálnici a plivl na ni.Určitě za to mohla.Možná ne,ale vykládejte to zelenému baronu.
Kolumbie si holila nohy a tak jí dálnice ani baron měňavý nezajímali.
Nihil,tedy nic,z  toho měl srandu a já taky (jsem polo-nihil).Nas. v  přst. kap.

IV. b

Pro osvětlení všem leštičům zubů krokodýlů o  půlnoci a manželů zahraničních dveří.
Zkratka z  konce IV. kapitoly zní přeloženě
Nashledanou v  příští kapitole.Doufám,že to pochopila hlavně Stará Blažková ze Severozápadní ulice,co potají vykopává ostatky a provozuje nezákoné obřady (já vás viděl).Ale zpět k  věci.

V.

Professor si nalil láhev telefonovice (z  kvašených telefonů) a zaklel.A  úplnou náhodou vyvolal ďábla.A  jelikož mu svou duši upsat nechtěl,nabídl mu aspoň půl litr ubrusovice,kterou měl pro nečekané návštěvy.Ďábel se nenechal dvakrát pobízet,vychlastal celou flašku naráz a ještě při odchodu ucpal záchod.Jeho už si Professor nepozve,to je jasné.Jako tanec makrely v  Ruské filharmonii.
Dveře neumí tančit.Však je to soudruh Bláha naučí.
Gábel a Zummo se ve svém bytě do-ostrouhali a teď byli o  dobrých čtyřicet centimetrů kratší.Měli by toho nechat,ale matka je tak vychovala,tak co jako?
Zummo navrhl,že by zašli do kovošrotu,ale Gábel ho odbil s  tím,že tam nemaj s  čím zajít.To byla pravda.Odporné Království Aksu,mohli zanést celího souseda a bylo by hned na dvacet piv a ne jen na to jedno,dvě,jako každý den.Pravda,nebyli na tom finančně tak špatně,jako kov,který si dá denně nejvíc dva frťany a proto si ani nesedal a přitom to byl dobrý společník,znal nazpamět druhou desítku božích přikázání a věčně za ním chodili faráři a biskupové a loudili je z  něho zadara,když by mu stačilo koupit dvě piva.Gábel a Zummo ten den dychtili po duchovní osvětě a tak se rozhodli,že ty dvě piva obětují v  zájmu jejich nemsrtelných duší.
Náměstí Kinských sekalo trávu.To jsem opravdu nečekal.
Gábel zapl televizi a v  ní byl pořad o  benátkách a salámu.
Ale zrovna když se pohodlně usadil do křesla ze zrní a předvolebních slibů (ano,výrobce postelí a zrcadel dělal i  křesla),z  o­brazovky vrazil do místnosti talián v  gondole a Gábel byl z  toho na prášky.Konkrétně na aspirin.Když ho Zummo posbíral a naházel do vody,postavil se na nohy a na taliána se nelidsky rozeřval.Ten to ale pochopil jako výzvu k  tanci a běžel si stěžovat do vatikánu,protože byl zatvrzelí katolík.
Gábelovi to koneckonců bylo jedno,hlavně že byl talián pryč.
Pak si ale uvědomil,že mu ta televize nevyšla a šel se strouhat.Inu,jak si budete zalívat koberec,tak vám bude dělat šoféra.

VI.

Červený (vlastně zelený) baron měl už plnou převodovku(ostatně jako většina z  postav tohoto škváru,asi je nechám spáchat hromadnou sbevraždi,,ale ne,ještě mám sedm kapitol a psát o  tvaru psí sochy v  Lugenkreujcu by me tak dlouho nevydrželo )sochu zde nechal postavit Baron von Graff,nebo Graff von Baron na památku psa,jež si měl vzít jeho sestru,ale zabil se,když kradl chleba z  císařských sípek a za to musel být zvěčněn).Nejdřív se ztratí a pak ještě zezelená.To byl hnus.Vytáhl strouhadlo na sýr,že se ostrouhá (jehop matka a stará Gábel-Zummová se znali z  kroužku pletení oceli do tvaru husích jater),ale tu mu to struhadlo cosi vyrazilo z  ruky.Ohlédl se….…..a zjistil,že to byla dálnice!Zelená baron si opsal sériové číslo dálnice a odletěl, že si půjde stěžovat.Aby mu ňáká cesta brala kuchyňské potřeby,tak to ne!
Andalúsie vzplanula žárlivostí nad Teutonici.Nevě­děla,co to je,ale stejně žárlila.Ještě že ji neviděl zelený baron!
Když zelený baron přistál,odebral se na obecní úřad.

VII.

Království Aksu sedělo ve svém bytě,nohy ve vaně plné ledu.Furt mu někdo přibíral nohy.Rozhodlo se napsat Bohu a stěžovat si.A  taky že hned zasedlo ke stolu a napsalo:
„Vážený Pane Bože
Jelikož jsem historickou zemí,stvořenou z  tvé vůle,tedy vy tebe jistě zajímalo,že je porušována integrita mého území tím,že mi někdo pořád “přibírá" nohy.Udělej s  tím něco.
Zvé Aksu (Axu,Aqsu,někdy také Mangalai)„
Aksu vzalo dopis a hodilo jej po nejbližším faráři,však ten už doručí.
Aksu si pak lehlo na pohovku a snilo o  námořním pobřeží z  cementu a nehtů bývalích bohyň za Srpnového dne v  Kilimandžáru.Jeho sny vždy dávali smysl.Na Karlovarsku se vraždilo.To bylo obvyklé a zde,na místě vzdáleném 49  km to nikoho nezajímalo.Však už si Karlovarci poradí,však si už dveří nakradli dost.
Inspektor listuje stránkami tohoto díla a třese hlavou,takže ho asi ani nedopíšu.Vaše škoda.
Aksu se produbilo.Už si házelo ranec ze střepy na záda a chystalo se odejít do práce,když tu si všimlo,že spalo jen tři minuty.To ho vzbudil zvuk strouhání.Byl z  dálky a zněl podivně.Rozhodně to nebyl Gábel ani Zummo. Ale kdo?Kdo?

VIII.

Professor šel k  poště.Měl dopis,který musel poslat.Dostal zakázku ze zahraničí,až z  Rumunska.Pro­fessor nebyl dějepisu znalí a tak mu jméno Chauchescu nic neříkalo.Ubohý chudák.
Vedle Professora šel farář a nesl na zádech babylonskou věž.To bude ten novej.Ani nepozdravil.Byl sice němý,ale to mu přece nebránilo ve slušnosti, ne?
Nesl ve třetí ruce(každý farář má aspoň tři ruce,podívejte se na Tisa) dopis.
Professor poznal,podle levného balícího papíru,že to asi poslalo Aksu.
Vždycky na všem škudlilo.I  na zahradní slavnosti nosilo výhradně pudink z  Beatles a Hřebenu Jamese Cartera.A  to dostanete v  každým obchodě za tři zuby vaší tchýně a ani nemusíte otevřít hubu.
Professor a farář vedle sebe šli a sem tam si odchytili vysokého komisaře a zmlátili ho.A  tak jim doba příchodu k  poště příjemně utekla.

IX.

Gábel a Zummo vyhledali kov.Byl pohřbený pod rozboženou garáží.Vytáhli ho a nesli jej do hospody.V  hospodě vládl tvrdou rukou hostinský Utrecht.
Nikdy nikomu nedal napít na dluh a vždy namátkou vybral pár hostů,jež pak slavnostně popravil.Byla to příjemná hospoda.
Kov jen čuměl,jak se k  němu chovaj,normálně ho po částech nosívali do zběrny a teď….….Po druhém pivu byl kov celý rozrezavělí.A zrovna se ho chtěli zeptat na jedenácté boží přikázání,když tu přišel Utrecht a kov odsmíčil na popraviště.Dvě piva v  hajzlu!

X.

Zelený baton stál ve frontě na obecním úřadu.Byla to správná,oficiální fronta,plná koriandru,brusek a mlčenlivých židlí ze střechy světa.Zelený baron vzal muže,jež byl v  řadě před ním a ukroutil z  něj nejlepší kubánský doutník.Asi byl příbuzná Fidela Castra.Ostatně­,zelený baron nikoho kvůli původu nediskriminoval,u­dělá si z  něj doutník tak jako tak,tak coby si kdo stěžoval.Stěžovat si přišel naopak on.Když dokouřil jeden doutník,vzal dalšího v  řadě a udělal si další.
A  protože byl velmi náruživým kuřákem,byl brzy na řadě.
U  přepážky jej přibítal Giusepe Verdi ve skafandru.
Nahlásil činnost dálnice a odešel.Verdi odzpíval dvě cizí opery a poté předal hlášení vrchnímu úřadu,jež věc postoupil Lize Rovnosti,jež ji postoupil Národnímu Ústavu pro Gramofony.Proč,ví Bůh,ale stalo se.
Měkké “I" se procházelo po lázních a strkalo si do dýmky mramor.Mělo tu tu předepsaný.Na­háč,který dělal vrátného je chtěl vyhodit,ale „I“ jej přepralo a vhodilo do bazénu.Nikdy se nezaplěťte s  Písmemen,která má bronchytídu.

XI.

Professor se vracel domů po střechách renesančních paláců a tu uviděl u  svého domu pošťáka.Už na něj chtěl vytáhnout bazuku,ale všiml si,že pošťák jen vhodil dopis a odešel,takže se o  žádní předvolání nejednalo.
Professor slezl ze střechy a po odříkání magické formule se mu podařilo otevřít poštovní schránku.A  v ní,kromě několika kromaňonců byla i  listina,z  níž se dozvěděl,že mu byla přidělena záležitost ohledně zlodějské dálnice.
Byl trochu konsternován,pro­tože nevěděl,co by měli mít gramofony společného s  dálnicí,ale pak přece jen vzal lopatu,vyhrabal na zahradě kolo a odjel.Když projížděl lesem,mohl by přísahat,že viděl notně malého Gábela a Zumma,jak cosi těžkého vláčejí z  lesa.Aspoň,že nenosili dříví do lesa,jako Professorova teta,kterou proto zvolili do blázince.
Když dojel k  dálnici,ještě spala.Píchl do ní špacírkou a hned se probudila.
Nejprve byla rozvhrápaná,ale Professorovo rádoby-náboženské reptání ji přivedlo k  životu.Ohnala se po něm třetím kilometrem….….a ke svému ůžasu zjistila,že není přivázaná řetězy.Odstrčila Professora do septiku a vyšla do města a tam hned do hospody hostinského Utrechta,kde se také pomstila za smrt kovu,jež byl jejím příbuzným.
Jediný,kdo z  toho všeho vyvázl bez phony,byl onen pošťák,ale toho přejela pojízdná klobása.Smůla,no.

XII.

V  Rumunsku bylo teď dočasně příměří.Volby byly pasivní a Chauchescové taky.Kromě jednoho,jehož můžeme nazvat D. Chauchescu.
Ten momentálně utřizoval nejrůznější chemikálie.A  čekal na odpověď.
Byl to geniální nápad,požadovat řešení celé záhady inzerátem,na to by ani volby nepřišly.A  už se zvoní.Pošťák předává D. Chauchescovi ve své ruce tak podobné zářijovému převratu,či nadnárodní společnosti,dopis a tím pečetil události příští.

XIII.

Do bývalé Hospody „u  Utrechta“ nikdo už nechodil,protože se zde až nechutně roztahovala dálnice.Zummo sem chtěl zajít a tak,když mu to nevyšlo,se zas o  něco ostrouhal.
Teď na tom byli s  Gábelem stejně.Ještě jednou jim něco nevyjde a….…...
Zelený baron se procházel po městě a užíval si renty a ani ho nenapadlo se vrátit zpět do 2.Sv.Vál. (jak si to mnozí zkracují,to už je mnohem lepší Anglická zkratka WW II (World War Two)).
Království Aksu opět změnilo povolání a nyní z  něj byl elektrikář (vysloveně špatný).A  Pro­fessor,jež se vrátil ze septiku,to taky neměl lehké,
protože se rozkřiklo,že u  něj doma chlastal s  ďáblem,takže se s  ním všichni,
od Aksu až po Zanzibar,přestali bavit.
A  už se o  něj počínala zajímat svatá inkvizice.Nestálo to za zlámanou krávu, ani za zlámanou dřevenou maketu zlámané krávy.
A  tu přišla zpráva,že Volby prohráli v  boji s  Chauchesci.A  svět ovládl strach ze sucha,ale neoprávněný,protože ihned začalo pršet.To dr všem ulevilo.Ale když už pršelo deset dní v  kuse,to znepokojilo i  dálnici.
A  v tuto dobu dostalo Aksu dopis.A  pojednou počalo být,narozdíl od ostatních,klid­né.Zašlo za zeleným baronem a za dálnicí a všichni tři odešli a už je nikdo nikdy neviděl.
A  brzy byl zaplaven Manhathen,Colo­rado(Mansfeld),Bu­kurešt,Sofija (i  Alexandra) a Káhira a nakonec i  ono bezejmenné město,domov Professora, Uterchta a mnoha dalších.Jediné,co bylo nad vodou byl kopec u  města a na něm stáli Gábel a Zummo.Čekali na loď.A  skutečně­,jednu viděli.Mávali,aby je vzali na palubu,ale tu vylezlo Aksu v  společném objetí s  dálnicí.Ano a nad nimi přeletěl zelený baron,ale ne v  letadle,ale na vlastních andělských křídlech.Bylo to jasné.Aksu a dálnice byli zvoleni jako novodobí Adam a Eva a Noe a jeho žena,na jejíž jméno se nepamatuju(Ale nějáké má,narozdíl od Lotovy ženy) a zelený baron se stal Archandělem.
Gábel a Zummo,když poznali konec světa,věděli,že v  novém světě pro ně nebude místo.Vzali zedy struhadla a naposledy ostrouhali.
A  až po mnoha dnech voda opadla,stalo se Budhistické Království Aksu a dálnice rodiči nového pokolení.


 Přidat komentář 




› Online 10


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2022 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6391
autorů: 862