ikona.png, 0 kB Nokturno.net / tvorba / dílko

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Cesta na Olymp

10.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 2005 x | vypínač

Cesta na Olymp

Jednou,v  dobách dávno po dobách Ság a Mýtů,žil na Zemi Muž,jehož nikdy nepotkal Eros na svých cestách a jehož nikdy netrefil jeho šíp.Bylo mu dvaadevadesát­.Jednoho dne se rozhodl,že se vydá na Olymp a že podá stížnost.Žil v  Bostonu a bylo 20. století.Prošel mnoho salónů věštců a věštkyn,médií a vidoucích,ať pravých,či falešných,ale každý,když vydal svou otázku,se na něj jen soucitně podíval a začal s  ním jednati jako z  bláznem.
Byl naštván celým tím shonem a tak by málem svůj cíl opustil,když jednou šel skzre opuštěnou část města.Z  jedné slepé ulice uslyšel slabé sténání.
Vešel do tmy a uviděl zkroucenou postavu v  otrhaných šatech,opřenou o  zeď.Muž,jehož stáří nešlo přesně určit,ale který byl jistě velice starý,otočil hlavu směrem k  Muži a řekl tiše,ale jasně:
„Olymp?….….…Ech…­.…to je nezvyklé…...pro dnešní dobu….…..“.
Muž nadskočil:
„Vy….….víte jak se tam dostat?“.
„….…...Vím,a­le….…není to jednoduchéé.“.
Pak sáhl do zaplátovaného kabátu,jež již neměl v  sobě ani jediný kus původní látky a vytáhl malou knihu a podal ji Muži.Pak zemřel.
Muž běžel celou cestu domů.Pak usedl a odhodil knihu do samého rohu.)
Seděl u  stolu osmnáct hodin.Pak se přece jen otočil a se strachem zvedl knihu a podíval se na ni.
Byla nadepsána:„De­ník.“.
Muž otevřel deník a četl:„Deník Karla Hermana Shultze,armádního Generála u  Bavorského Království 1876–1892.“.
(Překládáno z  Němčiny)
„Milý čtenáři,jež toto dílo budeš držeti,věz že já jsem Karel Herman Shultz, jež jsem synem Dietricha Wilhelma Shultze,Generála v  Bavorsku,jež byl synem generála,jež byl synem….….… a že pro vás možná mé jméno ničeho neznamená,neb jsem nebojoval v  žádné válce,ale činil jsem mnohé jiné věci.
V  létě 1809,kdy mi bylo sotva dvanáct,jsem nastoupil na loď,jež odplouvala k  Indii.Zde jsem zůstal pouze tři týdny,neboť jsem byl objeven a na voru vysazen na širé moře.Plavil jsem se tak po dobu zhruba čtyř dnů,než jsem připlaval k  pevnině.Byl jsem uvítán místním lidem.Byli to dobří lidé a zavedli mě k  sobě domů.Viděl jsem zde mnohé zbraně a zděsil jsem se,ale stará žena,jež obírala kuře,mě podivně klidným pohledem uklidnila.Po chvíli se ozval z  venku křik a všichni přítomní muži vyběhli ven.Šel jsem také,ale stará žena mě zastavila,přesto jsem ale viděl na zemi ležícího muže v  orientálním obleku,jež se nehýbal a kolem něhož byli muži z  domu.
Až po mnoha letech jsem pochopil,že šlo o  výraz národní nenávistu mezi původními Řeky a opanujícími Turky.
Po čase se muži vrátili.Seděli jsme u  jídla a až jsme dojedli,muži mě vytáhli z  domu a odvedli mě.Šli jsme strašně dlouho a přespávali jsme v  skrýších v  lesích a příkopech.Po několika dnech jsme došli k  hoře,o  níž jsem se až mnohem později,když jsem již odešel z  armády,ve věku pětadevadesáti let, že šlo o  bájný Olymp.
Vyvedli mě opatrně na vrchol.Šli jsme dlouho a po čase jsem si byl jistý,že jsme dávno přešli vrchol,viditelný z  okolí.Poté nás obklopila hustá mlha,jež se po chvíli,ani nevím přesně kdy,změnila v  mraky.Šel jsem,lépe řečeno nechal jsem se vést,ikdyž jsem neviděl ani sebe,natož toho,kdo mě vedl.
Pak,zničeho nic,se z  mraků objevila okovaná zlatá brána,do níž jsem byl vtažen.Uviděl jsem palác,zbudovaný z  oblak a všechno to,co jsem se dočetl v  knihách o  Starých Řeckých Bájích.A  poté jsem spatřil na vlastní oči na trůně Zea,pána Olympu.Přes svou očividnou suverénnost vypadal přece jen do značné míry podemletý.Až o  mnoho let jsem pochopil proč.Tito lidé byli poseldními jeho vyznavači.Zeus zvedl elegantně ruku a požehnal mi jistým pohybem.Poté jsem byl odveden a nejrůznějšími cestami jsem se do dvou let dostal zpět do Bavorska.
Nyní jsem již stár.Toto bude konec mého vyprávění.Váš smutek nad tím, že tento deník sotvaže začal,již končí,zaplňuje mě ještě větším smutkem,
jelikož vím,co jste čekali od Generála:Bitvy­,zákopy a hrůza bojiště a jakési pochybné hrdinství.Rád bych vám je zde vypsal,ale to bych si vymýšlel a tak klamat bych vás nechtěl a nejsem si jist,jestli bych to dokázal.Možná ano
,možná by jste uvěřili,ale nakonec by jste zjistili,z  nějáké encyklopedie nebo tak,že ta slavná bitva u  xy se nekonala.
Ještě jednou se omlouvám.
Jsem starý a asi posledním příznivcem Zea a Bohů Olympu,neboť nyní je křesťanství velice silné,ale možná zde jedna dvě obce přežívají.Já jsem věřil v  Dia a budu v  něj věřit až do té doby,než se rozpadnu v  prach.“.
Dále byli pouze bílé stránky.
Muž shromáždil veškeré peníze a vydal se na lodi do Řecka.Když dorazil, vydal se po vesnicích a samotách,ozbrojen anglicko-řeckým,řecko-anglickým slovníkem.Ale nikdo mu nemohl pomoci,až jeden podle pohledu několikanásobně stoletý muž řekl,jestli o  tom ví od Německého chlapce, jehož si pamatoval jako Karl,jež se u  nich stravoval v  létě 1809.Muž byl překvapen,protože o  tom vůbec nemluvil,ptal se pouze na Olymp a Dia.
Stoletý muž odvedl Muže na Olymp stejnou cestou,jako tehdá vedl Karla.
Když došli na Olymp a prošli branou v  oblacích.Na trůnu seděl Zeus a když se ho Muž zeptal,proč nebyl zasažen Erotovým šípem,řekl Die jazykem,
jemuž rozumí všichni lidé,ale sami od sebe jej zapoměli:
„Protože už na mě nikdo nevěří.Jen ten stařec věří,ale kromě mě na všechny zapoměl.“.
A  v tu chvíli zemřel stařec a s  ním se k  zemi svalil Zeus.


 Přidat komentář 




› Online 6


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2022 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14763
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6411
autorů: 864