14.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 2338 x | vypínač
Ďáblova Jídelna
A když člověk došel ke konci zázraku,jež byl onen koberec,uzřel
mahagonový stůl z tak tlustých kmenů,jaké v světě nerostou od dob
Pepiho II.A když se člověk podíval blíže,uviděl,že stůl je jedinou knihou,
pln proroctví ve starých písmech a mnoha starých znaků.
Židle byli z nejjemnějšího baldachýnu a byli jako kus
oblohy,přinesený k nohám lidí.
Na stole byl jen pohár,ale pohár ze stříbra,tepaný z jediného kusu.
A byl zde příbor,jež nebyl z kovu či z čehosi jiného.
To byl stůl,ale byli v okolí stolu i jiné věci.Na zdech vyseli
obrazy,a jaké!
Díla mistrů,jako Dalí či Goya,jež nikdy nestvořili,zde vysí a jejich
absolutní dokonalost vás přirazí k židly.Byla to čirá nádhera.
To byla Ďáblova jídelna,v níž večeřel se zatracenými,jako největším
trestem,poslední kus štěstí před věčnou bolestí.
, linkuj! 
, jagg 
jen tak sen krev poezie osud haiku zoufalství cesta erotika sex žena beznaděj povídka marnost noc voľný verš láska vzpomínka humor horror pocit sobota deprese přetvářka smrt realita svoboda strach příroda aa zklamání smutek momentka x hrůza zima život samota touha naděje fantasy vztahy tma . bolest ... vztah srdce mládí čas nenávist .. emoce temnota antilistí les pocity * vyznání horor podzim město
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14790
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6527
autorů: 867