14.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 1857 x | vypínač
Ďáblova Jídelna
A když člověk došel ke konci zázraku,jež byl onen koberec,uzřel
mahagonový stůl z tak tlustých kmenů,jaké v světě nerostou od dob
Pepiho II.A když se člověk podíval blíže,uviděl,že stůl je jedinou knihou,
pln proroctví ve starých písmech a mnoha starých znaků.
Židle byli z nejjemnějšího baldachýnu a byli jako kus
oblohy,přinesený k nohám lidí.
Na stole byl jen pohár,ale pohár ze stříbra,tepaný z jediného kusu.
A byl zde příbor,jež nebyl z kovu či z čehosi jiného.
To byl stůl,ale byli v okolí stolu i jiné věci.Na zdech vyseli
obrazy,a jaké!
Díla mistrů,jako Dalí či Goya,jež nikdy nestvořili,zde vysí a jejich
absolutní dokonalost vás přirazí k židly.Byla to čirá nádhera.
To byla Ďáblova jídelna,v níž večeřel se zatracenými,jako největším
trestem,poslední kus štěstí před věčnou bolestí.
touha sen vzpomínka mládí voľný verš zoufalství .. osud deprese humor cesta srdce podzim povídka momentka poezie svoboda láska bolest život pocit zklamání naděje vztah čas temnota samota realita nenávist horor vyznání . marnost přetvářka haiku hrůza x smutek strach ... horror příroda město sobota sex smrt tma antilistí pocity emoce beznaděj zima žena fantasy noc les aa jen tak vztahy krev erotika *
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6424
autorů: 864