14.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 1780 x | vypínač
Ďáblova Jídelna
A když člověk došel ke konci zázraku,jež byl onen koberec,uzřel
mahagonový stůl z tak tlustých kmenů,jaké v světě nerostou od dob
Pepiho II.A když se člověk podíval blíže,uviděl,že stůl je jedinou knihou,
pln proroctví ve starých písmech a mnoha starých znaků.
Židle byli z nejjemnějšího baldachýnu a byli jako kus
oblohy,přinesený k nohám lidí.
Na stole byl jen pohár,ale pohár ze stříbra,tepaný z jediného kusu.
A byl zde příbor,jež nebyl z kovu či z čehosi jiného.
To byl stůl,ale byli v okolí stolu i jiné věci.Na zdech vyseli
obrazy,a jaké!
Díla mistrů,jako Dalí či Goya,jež nikdy nestvořili,zde vysí a jejich
absolutní dokonalost vás přirazí k židly.Byla to čirá nádhera.
To byla Ďáblova jídelna,v níž večeřel se zatracenými,jako největším
trestem,poslední kus štěstí před věčnou bolestí.
poezie žena zima pocity vyznání fantasy smutek * hrůza nenávist ... povídka osud les temnota přetvářka haiku život sobota samota sen beznaděj zklamání vztahy .. srdce svoboda emoce zoufalství x sex . vzpomínka marnost momentka horor čas humor noc krev město touha bolest voľný verš pocit příroda antilistí naděje deprese realita cesta tma erotika mládí smrt aa strach podzim láska jen tak horror vztah
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6392
autorů: 862