13.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 2097 x | vypínač
Splátky
I přestěhoval se James d‚Naughey do domu zesnulého kancléře
Yviho a vyšel jednoho dne přebrat nové povinnosti nového úřadu kancléřského.A
jednoho dne došel na úřad a zjistil,že má shromáždit splátky na půjčku od rodiny
Ambrosů na Lively Street 12/568 .Bohužel zde byl problém,neboť o minulých
splátkách,které měl shromažďovat od roku 1979,nebyly žádné záznamy.(Ono kolem
toho bylo mnohem více nejasného-jako důvod půjčky bylo uvedeno
„Krmivo“)A tak odešel d‘Naughey k domu rodiny
Ambrosů.
Byl starý a byl zpráchnivělí a nebyl zde zvonek,ikdyž dům stál v obří
zahradě za vysokým plotem z ostnatého drátu.Noví kancléř finančního úřadu
pro severozápadní Malescote zde čekal po dobu hodiny.Pak kolem proběhl studený
vítr a d‚Naughey se počal třást.V tu chvíli se otevřela branka a
kancléř vstoupil urychleně do zahrady,kterou ještě urychleněji opustil,došek ke
dveřím a počal jako šílený třískat do dveří.
Po chvíli mu otevřela stará žena s obřími skly.
„Co chcete?“ zaznělo hned.
„Jdu za Panem Charlescroftem Ambrosem“.
„Ještě to nejsou dva týdny.“ řekla žena a chtěla zavřít.
„Já jsem tu kvůli splátkám!“ řekl pojednou muž a vrazil nohu
mezi dveře.
Stará žena se zastavila ve dveřích a s otevřenými ústy sledovala
kancléře.
„A….…vy jste?“ zeptala se nakonec rozladěně.
„James Ashcroft d‘Naughey,kancléř finančního úřadu pro
severozápadní Malescote.“ řekl důležitě a poukazoval na výložky svého
saka,jež zdůrazňovali jeho úřad.
„Á,nástupce chudáka pana Lloyda Yviho Llyoda,ano,ano je to
škoda.Pojďte dál.“.
Pak ustoupila a nechala za sebou dveře pootevřené.
D‚Naughey byl trochu konsternován,neboť ani přesně nevěděl,co se
s Yvim stalo,jen že ho našli mrtvého.
Vstoupil do domu,kde se evidentně několik let neuklízelo,neboť pavučiny
zde již tvořily vlastní zdi i pokoje.Byly zde stará zrcadla,skříně a
židle,které byly místy naprasklé,ale o nic se zde asi nikdo nestaral.Na
zemi byl jakýsi koberec,ale nebyl rozeznatelný pod silným nánosem prachu.
Stará žena vedla d‘Naugheyho skrze mnoho pokojů,každý byl ještě
neudržovanější než ten předtím.V předposledním bylo již tolik
pavučin,že d‚Naughey vůbec neviděl před sebe a musel se tlačit dopředu
opravdu velkou silou.V jednom momentu se zasekl a nemohl dál.Na chvíli
přestal, nabral síly a poté vyrazil naposledy a nejrychleji a poté vypadl na
podlahu.
Tedy,to si aspoň myslel.
Když se podíval blíže,zjistil,že to není podlaha,ale opravdu hustá stěna
z pavučiny.Postavil se a zjistil,že se pavučina houpe.Proklimbal se dále a
tam uviděl díru v podlaze.Hodil dovnitř minci a poslouchal
vteřinu,dvě,deset vteřin,minutu,dvě….…a nic.Mince nedopadla a
pokuď ano,tak mnohem, mnohem později.
„Čekáte zbytečně.“ ozvalo se zhora.
A muž se podíval nahoru a uviděl,že uvnitř vzduchu a temnoty,která je
témšř všudypřítomná,se v houpací síti z pavučiny houpal starý muž ve
starém saku.Byl to Charlescroft Ambrose,jehož jmenovec před devět a osmdesáti
lety navštívil první a jediné představení hry Omnea,jež se konala v divadle
Svatý Lucius a kde vypukl požár a uhořeli jak herci,tak jediný skript
i autor a starý Ambrose byl jedním z mála,kdo tehdy unikli a byl
jediný nezraněn.
„A mimochodem…...“ řekl Ambrose směrem
k d‘Naugheymu,„vaše sako nechává vyvstat opravdu hodně
pochybností o vašem dobrém vkusu.“ dávajíc velký význam
předposlednímu slovu.
D‚Naughey,když se trochu vzpamatoval zakoktal:
„P-p-pan Ambrose,předpokládám?“.
„Ano.A toto,“ ukazujíc směrem za d‘Naugheyho,kde
uviděl dalšé pavučinovou plošinu a kde stála stará žena,„je moje
milostivá sestra Jezabel Miriam Ambroseová.“.
Stará žena se usmála a byli vidět její vyhnilé zuby.
„Takže,pane….…...“ řekl pojednou
Ambrose,poukazující na d‚Naugheyho neslušnost.
„Ehm….….James d‘Naughey,kancléř finančního úřadu
pro severozápadní Malescote.“ řekl opět,nyní s jistým odérem
strachu.
„A jsem tu ohledně….…“.
„Ano,ano,já vím,splátky.Hned to bude.Ale předtím….…co
takhle okusit trochu domácího vína?“.
„Asi ano.“ řekl s notnou dávkou slabosti v hlase.
Ambrose vytáhl nejprve dvě sklenice a jednu podal D‚Naugheyemu.Pak
odněkuď vytáhl láhev s podivně zbarveným mokem a nalil jej kancléři.
Ten se napil a projelo jím strašné napětí.A poté viděl Ambrose,jak
bez starosti pije ze sklenice a nic mu není.
„Takže,ohledně splátek,je tu jistý….…..“ začal
kancléř.
„Pšt!“ řekl hlasitě Ambrose.
„Ale…...“.
„P-Š-T!!“ podotkl opět domácí pán.
Pak se Ambrose podíval do tmy a natáhl ruku a ze tmy se mu na
i vyšvihlo několik pavouků,jež brzy lezli po celém jeho těle.
„Máte rád pavouky?“ podotkl pak směrem ke kancléři.
„Ani moc ne.“ řekl kancléř.
„Splátky….….víte o nich něco
z….…úředních knih?“.
„Ne.Žádné nejsou.“.
„To jsem si myslel.Stará dobrý Yvi.Byl
tak….….nepořádný.Pavouci nemají rádi špínu,ne
v krmivu.“.
D‘Naughey byl neuvěřitelně zmaten.
Pak něco křuplo.Kancléř se prudce otočil,ale Ambrose jej hned uklidnil.
„Nebojte se,co by se vám zde stalo?Vezměte si ještě víno,u nás
se pije přímo z lahve a neříkejte že ne,to by jste mě urazil a to by se vám
nelíbilo, kdybych se urazil.“ řekl Ambrose v podivném tónu.
D‚Naughey vzal lahev a počal pít.A tu to
uviděl.Z pavučiny vysel lidský prst
.Řádně ožraný a utržený od ruky.A po prstu přecházeli pavouci.
A poté zezhora spadla kost,jež nebyla v žádném případě
zvířecí,toho si d‘Naughey stačil všimnout.
„Yvi taky neměl rád moje pavouky.Ale oni se ho nemohou
nabažit.“ řekl Ambrose.
Nakonec se d‚Naughey podíval na lahev a viděl,proč byla tak
těžká.Uvnitř
byla zaražena lidská hlava(byl to Lloyd Yvi Llyod).
Můj předchůdce,nějáký D‘Naughey jednoho rána přišel do práce aniž
by promluvil s kýmkoliv slova,tedy aspoň tak jsem to slyšel a o pauze
si na toaletě podřezal žíli.
Zrovna jsem se dozvěděl o rodině Ambrosů u které mám vybírat
splátky a zjistil jsem jisté nesrovnalosti,které hodlám s ctihodným panem
Ambrosem probrat osobně.
čas sex cesta voľný verš humor povídka město zoufalství beznaděj touha * vzpomínka marnost jen tak žena strach momentka aa mládí realita láska podzim noc pocity emoce horror nenávist přetvářka . erotika bolest fantasy temnota svoboda osud x .. ... vztahy život haiku vztah hrůza naděje vyznání zklamání deprese les srdce smutek smrt samota sen krev tma sobota poezie antilistí horor zima pocit příroda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6470
autorů: 867