06.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 2181 x | vypínač
Udakuu
Dům Frederika Pruského byl nový a přesto,jaksi poznamenaný.Když do něj
vstoupil,světla,jež svítila vždy,když byl venku,zhasla.V noci nemohl spát a
tak si jednoho dne zavolal excorcistu.A potom
druhého.A třetího.Ale žádný nic nemohl zjistit.Jedné noci nad postelí
zahlédl cosi bělavého,průhledného a beztvarého,co nemělo žádný výraz ani
podobu a bylo absolutně zticha a Frederikovi se zdálo,že když to viděl,ztichl
celý svět.
Mnoho lidí jej začalo považovat za šílence,když tu se mu jedné noci zjevil
duch.Nejprve po něm začal házet věci a rozbil si tak zrcadlo,ale nic jiného to
nepřineslo.Teprve když se uklidnil,mohl mu duch vysvětlit:
„Já ve vašem domě nesídlím.“.
„Tak kdo?“.
„Udakuu.Nejnižší duchové,nemají ani symbolickou či jinou
podobu.Nemají zevření a nejsou pevně definovatelní od jejich nejbližšího
okolí.Nemají mysl,duši ani jakékoliv instinkty.Lidstvo o nich neví,protože
i mrtvý mají potíže je najít.“.
„Proč mi to všechno říkáte?“.
„Protože neustálé návštěvy excorcistů jsou opravdu otravné.Mohu vám
pomoci je najít,ale pouze za slib,že už nikdy nezavoláte žádného excorcistu.
“.
„Slibuji.“.
„Musíte podepsat smlouvu.“ řekl mrtvý,podávajíc průhledný
formulář a propisku stejného rázu.Frederik po chvíli váhání přece jen
podepsal,ikdyž při držení propisky mu tělem procházel strašný chlad.
„Hotovo.“ vyhrkl Frederik nakonec a ještě rád vrátil mrazící
tužku a ještě chladnější formulář,z něhož už přestával cítit prsty.
„Dobře….…..Josife!“ zvolal neživý.
A z podlahy se zvedl duch Josifa Visarionoviče Džugašviliho-Stalina.
Frederik se ani nehýbal.Nejmenovaný mrtvý se obrátil na Stalina,řka:
„Hledej,Josife,hledej!“.
A Stalin počal hledat po celém domě s jakousi zvířecí
zarputilostí a primitivností.Po chvíli přinesl v zubech cosi bělavého,co
splývalo s okolím.
„To je ono?“ podivil se Frederik nad něčím tak
groteskním,zvláště při vzpomínce,jakou hrůzu to v něm onehdy vyvolalo.
„Ano.“ řekl duch a dodal:„Chcete si je
zmlátit?“.
„To jde?“
„Dokuď je drží Josif tak určitě.“
Frederick to bílé zmlátil „do bezvědomí“,ikdyž se to vlastně
nedalo poznat,
protože to nevydávalo žádné zvuky.
Stalin je poté spolkl a zmizel.
„Má ještě hlad.“ vysvětloval Duch a brzy zmizel.
Frederik v domě žil ještě dva roky,ale po půl roce klidu se
k němu nastěhovalo mnoho mrtvých a při pozdějším prohlédnutí smlouvy,jež mu
naschvál přinesly s sebou zjistil,že by okamžitě přestal existovat
v jakékoliv formě,tělesné či duševní,kdyby zavolal excorcistu.O mnoho
let později,kdy se z domu vystěhoval a počal bydlet v bývalém bytě své
sestry se setkal se zkušeným excorcistou(paragraf o jeho zavolání se
vztahoval pouze v zájmu likvidace „duševní“ situace,nikoliv
k návštěvám,ovšem pouze v této forměú
,jež věděl mnohem víc než většina jeho kolegů a znal i Udakuu.
„Oni se sice taky objevují jen tak,ale obyčejný nezůstávají na
jednom místě dlouho.Oni totiž nemají vědomí ani mysl.Mrtvý si je ale trénujou a
tak můžou zůstat na jednom místě a votravovat život a potom vás jich zbaví za
slib,díky kerýmu vás vystrnadí z baráku.“.
„Chrrrrr!!“ zachrčel Frederik vztekem.
„Co jste čekal od chlapa,co dobrovolně dělá se Stalinem?“.
osud podzim bolest hrůza deprese horor realita svoboda antilistí temnota .. vztah přetvářka nenávist naděje cesta ... haiku les x čas pocit život srdce momentka fantasy vztahy povídka smrt sobota touha vzpomínka aa zoufalství krev zima láska sen humor město erotika . strach vyznání samota žena poezie mládí noc voľný verš * emoce horror beznaděj příroda jen tak smutek zklamání pocity marnost sex tma
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867