ikona.png, 0 kB Nokturno.net / tvorba / dílko

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Barvy. Část V

07.03.05 | Dr.Str., @, další tvorba | 1513 x | vypínač

Jalusská kniha moudrostí
Když ti dům zničí požár, buď rád, že ti jej nesmetla voda. Požár sice vše zničí, ale můžeš před ním utéct. Voda sice vše jen promočí, ale neutečeš před ní.

Jakmile se Hypodan ráno probudil, vyskočil na nohy. Kolem něj stáli mniši a s údivem na něj zírali. Odehnal je od sebe a zašel do místa, kde se dávalo oblečení. Vzal si to největší, co měli. Potom se rozběhl směrem k rokli.
Cestou minul nějakého starce, který jel shrbený na koni. On ho však nevnímal. Proběhnul kolem a zastavil se až na místě, kde tábořili. Rozpoměnul si, kdo to byl. To však teď nehrálo roli. Jeho cíl odešel směrem k horám a tam taky vyrazil. Kdyby ho měl chytat samotného, nebyl by si jistý, že jej chytí. Přece jen, byl to jeden z nejlepších ochránců. Ale protože s ním jel ten jezdec na koni, budou se pohybovat pomalu. to mu dávalo šanci jej chytit.
Zahlédl je až téměř v poledne. Šli chytře proláklinou, aby nebyli vidět z velké vzdálenosti. Pro něj to však byla výhoda. Věděl, kde je má sledovat. Předběhnul je a zastavil se v místě, kde se proláklina nebezpečně zužovala. Tam připravil past. Na kámen nakreslil pentagram a začal se soustředit. Když projížděli kolem, uvolnil energii silou ohnivé runy. V ten moment si jej všimli.
"Zbytečně ses snažil blázne uniknou temnotě. Když jsi se jí nevzdal, pak tě pohltí. Ty i tvůj přítel budete vymazáni navěky, až se skály slijí. Pak zůstane na světě pořádek."
Zjistil, že mu již skála leptá balvan pod nohama. Obrovským skokem tedy překonal žhavé balvany a rozběhl se do pouště. Když se později vrátil, viděl, že kolem dokola byla jen čedičová pánev. Zaradoval se, že se mu dílo podařilo a rozběhl se do města chytit toho posledního opovážlivce, co se snažil ohrozit jeho pána.

Učitel se již nevrátil zpět do svého domu. Šel přímo k pouštním jeskyním, kde měl schované svitky Nemédské kroniky. Když tam přišel, vytáhnul pět set posledních svitků a začal hledat. Prošel snad všecky, ale zmínky o meči, který mohl kdysi patřit Sjednotiteli, nenacházel.
Po dlouhém hledání učitel našel to, co hledal. Když se po celém dnu vyhrabal z úkrytu, ve kterém byly svitky, rozběhl se s pergamenem v ruce do pouště. Usedl do písku a začal se soustředit. Vykreslil kolem sebe prstem symbol oka a zavřel oči. V mysli mu vyvstanul Edraco a ten okamžitě zareagoval.
„Slyším tě učiteli. Mluv.“
„Zatím nevím, co to znamená. Poslouchej a pamatuj si tato slova. >Místo, kde leží síla Sjednotitelova nemá vchodu, ale přece se tam dostaneš, když chceš. Nemá východu, ale přece vyjdeš, když zatoužíš. Avšak je třeba klíče, abys otevřel dveře, které neexistují.< Nemysli. Už je vše na vás. Na shledanou.“
Přerušil spojení.
„Díky za radu starče.“ Pronesl temný hlas.
Učitel otevřel oči a uviděl mnicha s kutnou.
„Nezastrašíš mě mniše. Nemůžeš mě porazit.“
„To se uvidí.“ Hypodan si sundal kutnu a ukázal svoji hlavu. Využil překvapení učitele a jedinou ranou do hlavy ho zabil.
Byla velice chladná noc. Je to zvláštní, ale právě na poušti bývají noci velice chladné. Hvězdy se třpytily na temné obloze, na kterou ještě nevystoupil měsíc s bílým drakem na tváři. Přízemní větřík hnal jemný písek a vršil svoje duny, aby se do druhého dne o pár milimetrů povyrostly. Proti temné obloze se objevilo něco temného. Úplně v dálce na chvíli zmizela hvězda a zase se objevila. Potom zas a zas. Najednou se krajem začal ozývat dunivý dusot a po chvíli byl ze směru dusotu poznat stín, který se pohyboval rychlostí, jakou vyvine kůň v trysku. Proběhl a poušť se zase odebrala do příjemného chystání se na další den.
Po chvíli se stín zastavil u velkého, ale na vršku plochého balvanu. Vylezl nahoru a sundal si kápi. Bylo vidět, že je to muž s koňskou hlavou. Zafrkal a zachvělo se mu chřípí. Potom si sundal prsten a položil ho na zem. Potom si sednul a čekal, než vyjde Měsíc. Když se tak stalo, objevil se na zemi světlem vytvořený pentagram.
Muž s koňskou hlavou si do něj stoupnul a začal se soustředit. Několika pohyby rukama začal ve vzduchu vytvářet slabě světélkující runy. Kolem něj se vytvořila neprostupná bariéra a on pocítil přítomnost svého pána.
„Můj pane. Našel jsem tvého sluhu. Zabil jsem je tedy všechny a potom jsem nalezl učitele toho mága a toho jsem našel taky. Mám návod, jak náramek najít.. Žádám vás pane o pomoc. Musím najít někoho starého, kdo by mi pomohl při hledání.“
„Odvedl jsi dobrou práci oddaný. Podívám se do svitků a najdu někoho, kdo si pamatuje události schování náramku. Čekej do zítřejší noci.“
Spojení se přerušilo a muž s koňskou hlavou se posadil na zem.

Všude kolem byla tma a ticho. Neskutečný přísvit se jakoby dral do mysli. Edraco se snažil nahmatat cokoli, ale bez úspěchu. Naštěstí cítil aspoň pevnou půdu pod nohama. Pak jej někdo chytil za ruku a vedl jej pomalu pryč. Posadil jej ke stěně. Daser rozsvítil světlo. teprve teď učedník spatřil, v jakém nebezpečí byl. Na místě, na kterém stál, byla uzoučká, sotva metr široká, lávka. A pod ní hluboká temnota.
"To bylo štěstí." Oddechnul si.
Ochránce přikývnul.
"Kde mám koně?"
Daser ukázal nahoru, potom dolů a pokrčil rameny. Bylo to jasné. Mrtvý byl tak jako tak.
"Jakto, že jsme nespadli?"
Jeho druh zavřel oči a prošel se po lávce. Edraco pochopil výmluvnou demonstraci správně.
"Dokážeš najít východ?"
Kývnutí mu dalo odpověď. Daser mu dal svíčku a vydal se spěšně do temnoty. Edraco je následoval. Procházeli mnoha chodbami. Některé byly vybudované z čistého mramoru. Pak ale narazili na podzemní chrám, který byl celý vykládaný smaragdy. Učeň neodolal a několik jich vyloupnul ven. Nakonec v jednom dómu nalezli schody, které vedly vzhůru. Šli po nich téměř celý den, až došli k východu. Venku už byla hluboká noc. Edraco tedy ulehnul v jeskyni ke spánku a zůstali tam schovaní.
Dlouho však nespal, protože jej něco vyrušilo. Byl to vzkaz od učitele. Přijal jej.
"Aspoň něco víme." Řekl Daserovi. "Je to nějaká hádanka, nebo co. Nechápu ty slova."
Daserův pohled jej vybídl k vyřčení hádanky. Když se tak stalo, ochránce se zamračil. Pokud ta slova něco znamenala, jako že smysl mít musela, rozhodně neurčovala místo úschovy dostatečně přesně.
"Zitra to vyřešíme." Povzdechl si Edraco. "Ráno moudřejší večera."
Daser si nebyl jistý, zda v jeho stavu toto přísloví platí, ale kývnul hlavou.


 Přidat komentář 




› Online 8


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2022 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6391
autorů: 862