ikona.png, 0 kB Nokturno.net / tvorba / dílko

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Barvy. Část I

04.03.05 | Dr.Str., @, další tvorba | 1849 x | vypínač

Není na světě dobra a není zla. Vše je odkázané na přežití a vše má svůj jediný zájem. Vše má svoji Barvu. Začalo to před mnoha věky, když na Zemi nebylo ničeho než světla. Tehdy se Bílá rozhodla, že vytvoří svůj opak a své odstíny, protože není ničeho, co by mohlo lépe soudit než různorodost. Tehdy seslala na Zemi Černou, Modrou, Stříbrnou, Žlutou a Zelenou, aby s ní vládly a pomáhaly jí. A ze Stříbrné se stal vítr, z Modré voda, z Červené Oheň, z Černé země. Ze Zelené povstal život.
A z Bílé smrt.
Tehdy se Bílá uzavřela do své nicoty a stvořila svého zástupce, který za ni měl vládnout. Stvořila prvního draka.
Ostatní živly spatřily, že je to dobré, protože bílý drak byl dobrý. Stvořily své draky taky. Stalo se však něco hrozného. Draci dostali zároveň se silou i rozum... a začali spolu soupeřit.

Tehdy Daser přerušil svého učitele.
"Začali soupeřit?"
"Ano." Odpověděl učitel. "Nikdo nikdy nepochopil proč vlastně, ale mnozí tvrdí, že to bylo tou lidskostí. Rozum ssebou nese obrovskou zopovědnost a moc nemůže být řízena rozumem." Rozmáchnul rukama. "Však sám víš, co se stalo v době, když Velký nebyl u moci. Lidé si mysleli, že můžou vše. Kdyby se neobjevil a nevyvolal Temnotu, lidstvo by vyhynulo." Zatnul ruku do pěsti. "Ve výběru je zkáza."
"Proč mi tedy čteš tyto svitky?" Zeptal se Daser. "Vždyť je v nich opak toho, co mi říkáš."
"Protože si musíš vybrat. Když si vybereš tuto cestu, zničíš se. Když půjdeš s námi, pomůžeš ochraňovat lidský rod. I já si musel vybrat. Volba je důležitá, i když není určující. Můžeš říct, že jedna a jedna jsou tři, ale může to mít katastrofální důsledky."
Daser sklonil hlavu. Potichu souhlasil s tím, co bylo řečeno. V dobách před tisícem let, když Velký nebyl u moci umíralo mnoho lidí. Mnohem víc, než dnes.
"To ale teď není důležité." Pokýval hlavou učitel. "Je čas ti osvětlit, proč jsi tu, abys mohl slibem zpečetit svůj osud."
Daser se na učitele podíval. Nedocházelo mu, co mělo nastat. Sice mu říkali, že temnota ssebou přivádí moc jako nejvyšší řád, organizaci jako nejsilnější ekvivalent lidskosti. Moc toho ale nechápal. Nikdo mu nikdy neřekl, proč to má být zavedeno. Chtěli po něm jedinou věc. Víru.
"Jednou do tebe přejde energie svěřená ti řádem. Energie jednoho z vyvolených. Tvůj úkol bude tak jednoduchý, že se ti bude zdát monotonní. Ale opak je pravdou. Bude ti svěřena antimagická obrana. Jsi jedej z nadaných. Chápeš?"
Daser nic nechápal. Vždyť mu bylo dvanáct let.
"Jsi připraven složit slib?"
Daser přikývnul. Instinkt mu napovídal, že je to jediná správná odpověď.
Učitel pozvednul ruce a vykreslil jimi do vzduchu světlo pohlcující runu. "Budiž v pergamenu psáno, že osoba, která svěřuje život svůj do rukou Velkého musí být obdařena..."
Vzduch prolomil třesk. Země se otřásla a pozvednula. Daser i s učitelem narazili na strop. Kouzlo nedokončeno setrvalo tam, kde bylo vyvoláno. Daser spadnul do jeho středu zároveň s učitelem. Ten vykřikl.

O sedm let později.
Daser tiše studoval v knihovně kouzla. Přestože znal jejich popisy nazpaměť, nebyl schopen nikdy žádné vyvolat. Jako obránce věděl, čím to je. Imunita. Nesla ssebou i neschopnost kouzla. On však uměl mnohem víc, než ostatní imunní. Proto jej asi ještě nezabili...
"Pojď dál."
D studovny vešel posluha zjevně překvapen skutečností, že přestože se pohyboval jako myška, byl odhalen.
"Jednou si ny mě zvykneš." Odrazil jeho nevyřčenou otázku Daser, poznavši, že je nový. "Co ode mě chce opat?"
"Máte se za ním okamžitě dostavit, pane."
Daser přikývnul a ohnul se k zemi. Zařinčely řetězy, jež měly za úkol jej zpomalit. Do každé ruky chytil jednu z koulí, které měl připoutané silnými řětězy k nohám.
"Tak vyrazíme."
Procházeli mnoha prázdnými chodbami. Jen občas se mihnul stín, který ukazoval na mnicha. Báli se ho. Báli se toho, co představoval. Jediný, který s ním byl ochotný měřit síly, byl opat. A to jen proto, že musel.
Došli ke dveřím, za kterými byla jeho pracovna. Daser vzpurně zabušil koulemi do dubových dveří. Posluha utekl.
"Vejdi." Ozvalo se s povzdechem.
Vešel a potichu za sebou zavřel dveře. "Co chceš?"
"Potřebuju tvé služby Dasere." Odpověděl opat. "Víš, že Velký před mnoha lety dobil Zemi pomocí meče..."
"Ano, tak je psáno v kronikách Mordienu. Jenže vzal si ho ven."
"Není to tak docela pravda." Opravil jej opat. "Nechal ho tady. A vzhledem k tomu, že se objevily nějaké nové problémy, potřebujeme ten meč znova najít."
"Ale nikdo jej neumí ovládat." Odporoval Daser. "Proč ho hledat."
"Protože nemáme jinou možnost. V opačném případě bych na jižní protektorát musel vyslat armádu a to by byl masakr. Když budeme mít symbol moci..."
"Tak se jej někdo pokusí ukrást."
Opat zakroutil hlavou. "Vůbec se nedivím, že s tebou učitelé nemohli vyjít. Prostě jej pojedeš najít. Je to tvůj nový úkol."
Daser zalapal po dechu. "Vy mě chcete pustit na svobodu?" Začal se smát. "A co si myslíte, že provedu."
Nadřízený se usmál. "Nic." Vytáhnul ze zásuvky stolu proužek kůže. "Tohle je obojek. Nasaď si ho." Hodil mu předmět.
"A když ne?" Zeptal se vzpurně Daser.
"Tak nikdy nespatříš venek. Chceš tady shnít navždy?" Když opat uviděl nesouhlasný výraz v obličeji, pokračoval. "Jsme ochotní tě potom úplně propustit, protože tě nejspíš nebudeme potřebovat. Byl jsi vychován a připaven na tento okamžik. Souhlasíš s tím?"
Daser si nasunul obojek na krk. Opět zalapal po dechu.
"Nebudeš moct dýchat do té doby, než ti obojek sundám. Nebudeš taky moct spát a jíst. Dokud ten meč nenajdeš a nepřineseš mi ho, nebudeš mít klid."
Daser zamlkle přikývnul.
"Na nádvoří máš koně. Ten tě bude nosit." Hodil Daserovi malý klíček, který si vytáhnul ze sutany. "Okovy."
Daser si je odepnul a chvíli si rozmýšlel, co má dělat. Pak najednou zmizel.
Opat se z okna díval, jak odjíždí jeho nejsilnější zbraň, která kdy byla v rukou Řádu. Tedy kromě meče. Proč musel osud tak podivně zkřivit dějiny? Temnému řádu má pomáhat bojovník, který by se normálně přidal na stranu světla. Snad se ta živořící skupina rozbije silou meče. Budiž.


Konec první části.
Pokud je tady někdo, kdo chce další části, tak ať mi napíše mail.
Dr.Str.


 Přidat komentář 




› Online 9


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2024 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866