26.06.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1932 x | vypínač
Když vzpomínám
je to jako být nahý
ve vánici
někde kde neznámo.
Přiviraji se mi oči
a skřípají zuby
hodně často jsem šílenstvím
na jiným břehu
dostávám se do cizích vod
a nemám ružový brýle.
Asi jsem se zahrabal
a spoustu věcí bych změnil
často bych někam utekl
ale mám jiný plány.
Buďme aspoň trochu
jako lidi...
Proč nikdy neudělám,
to co chci?!
emoce srdce zklamání sen krev láska jen tak momentka naděje sobota noc pocit mládí povídka čas beznaděj vyznání zoufalství les horor * vzpomínka aa poezie strach zima osud vztah svoboda město samota fantasy smutek humor pocity vztahy smrt tma žena ... marnost temnota haiku . realita nenávist sex cesta x bolest přetvářka voľný verš život antilistí erotika deprese touha hrůza .. příroda podzim horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6470
autorů: 867