26.06.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1490 x | vypínač
Když vzpomínám
je to jako být nahý
ve vánici
někde kde neznámo.
Přiviraji se mi oči
a skřípají zuby
hodně často jsem šílenstvím
na jiným břehu
dostávám se do cizích vod
a nemám ružový brýle.
Asi jsem se zahrabal
a spoustu věcí bych změnil
často bych někam utekl
ale mám jiný plány.
Buďme aspoň trochu
jako lidi...
Proč nikdy neudělám,
to co chci?!
sen jen tak poezie pocity beznaděj tma svoboda vztahy mládí bolest realita voľný verš láska srdce aa vyznání strach temnota nenávist život les horror město sobota podzim cesta touha žena noc * deprese zima momentka smutek osud fantasy samota marnost příroda horor zklamání emoce vzpomínka pocit krev .. humor haiku vztah naděje . čas antilistí přetvářka x erotika sex zoufalství povídka ... smrt hrůza
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6396
autorů: 862