26.06.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2269 x | vypínač
Když vzpomínám
je to jako být nahý
ve vánici
někde kde neznámo.
Přiviraji se mi oči
a skřípají zuby
hodně často jsem šílenstvím
na jiným břehu
dostávám se do cizích vod
a nemám ružový brýle.
Asi jsem se zahrabal
a spoustu věcí bych změnil
často bych někam utekl
ale mám jiný plány.
Buďme aspoň trochu
jako lidi...
Proč nikdy neudělám,
to co chci?!
, linkuj! 
, jagg 
žena příroda * poezie aa zoufalství antilistí vztah realita jen tak haiku cesta samota srdce sen deprese x zima humor horor osud smrt život sobota pocity fantasy hrůza voľný verš .. noc horror beznaděj podzim mládí temnota erotika sex vztahy láska marnost čas . město smutek svoboda emoce tma touha vzpomínka přetvářka zklamání les krev nenávist ... pocit strach povídka naděje momentka vyznání bolest
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14789
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6523
autorů: 867