26.06.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2168 x | vypínač
Když vzpomínám
je to jako být nahý
ve vánici
někde kde neznámo.
Přiviraji se mi oči
a skřípají zuby
hodně často jsem šílenstvím
na jiným břehu
dostávám se do cizích vod
a nemám ružový brýle.
Asi jsem se zahrabal
a spoustu věcí bych změnil
často bych někam utekl
ale mám jiný plány.
Buďme aspoň trochu
jako lidi...
Proč nikdy neudělám,
to co chci?!
, linkuj! 
, jagg 
bolest zima vyznání les emoce žena srdce temnota čas vztah .. samota ... jen tak horor strach tma horror svoboda nenávist smutek antilistí vzpomínka humor aa touha erotika pocit sex mládí fantasy noc sobota * cesta voľný verš příroda deprese povídka přetvářka láska sen smrt podzim marnost . haiku vztahy realita hrůza naděje beznaděj x pocity zoufalství město život poezie momentka osud zklamání krev
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867