26.06.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1904 x | vypínač
Když vzpomínám
je to jako být nahý
ve vánici
někde kde neznámo.
Přiviraji se mi oči
a skřípají zuby
hodně často jsem šílenstvím
na jiným břehu
dostávám se do cizích vod
a nemám ružový brýle.
Asi jsem se zahrabal
a spoustu věcí bych změnil
často bych někam utekl
ale mám jiný plány.
Buďme aspoň trochu
jako lidi...
Proč nikdy neudělám,
to co chci?!
voľný verš . čas noc přetvářka .. horor horror sobota ... sen zklamání tma aa zima nenávist zoufalství osud život krev beznaděj deprese erotika jen tak hrůza láska strach naděje antilistí fantasy vzpomínka x les smrt momentka povídka žena humor pocit srdce marnost haiku temnota cesta vztah samota * emoce podzim touha vztahy bolest město svoboda realita smutek vyznání příroda poezie mládí sex pocity
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6454
autorů: 867