26.06.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2066 x | vypínač
Když vzpomínám
je to jako být nahý
ve vánici
někde kde neznámo.
Přiviraji se mi oči
a skřípají zuby
hodně často jsem šílenstvím
na jiným břehu
dostávám se do cizích vod
a nemám ružový brýle.
Asi jsem se zahrabal
a spoustu věcí bych změnil
často bych někam utekl
ale mám jiný plány.
Buďme aspoň trochu
jako lidi...
Proč nikdy neudělám,
to co chci?!
, linkuj! 
, jagg 
svoboda x . vyznání les smutek emoce žena touha fantasy voľný verš srdce beznaděj temnota haiku sobota vzpomínka aa sen zklamání zoufalství naděje hrůza bolest horor zima příroda pocit horror osud .. smrt život čas povídka * noc deprese podzim vztah nenávist cesta marnost vztahy momentka mládí město láska tma poezie krev ... strach antilistí realita humor přetvářka erotika samota sex pocity jen tak
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14782
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6505
autorů: 867