26.06.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1645 x | vypínač
Když vzpomínám
je to jako být nahý
ve vánici
někde kde neznámo.
Přiviraji se mi oči
a skřípají zuby
hodně často jsem šílenstvím
na jiným břehu
dostávám se do cizích vod
a nemám ružový brýle.
Asi jsem se zahrabal
a spoustu věcí bych změnil
často bych někam utekl
ale mám jiný plány.
Buďme aspoň trochu
jako lidi...
Proč nikdy neudělám,
to co chci?!
nenávist haiku smutek marnost sex čas zklamání město vztahy příroda svoboda ... emoce sen .. beznaděj vztah touha horror deprese žena poezie naděje sobota jen tak zoufalství krev vyznání humor hrůza osud povídka horor voľný verš aa les realita . láska antilistí strach tma přetvářka fantasy zima srdce pocit x * podzim bolest erotika cesta mládí pocity temnota život noc momentka samota vzpomínka smrt
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6427
autorů: 864