26.06.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1583 x | vypínač
Když vzpomínám
je to jako být nahý
ve vánici
někde kde neznámo.
Přiviraji se mi oči
a skřípají zuby
hodně často jsem šílenstvím
na jiným břehu
dostávám se do cizích vod
a nemám ružový brýle.
Asi jsem se zahrabal
a spoustu věcí bych změnil
často bych někam utekl
ale mám jiný plány.
Buďme aspoň trochu
jako lidi...
Proč nikdy neudělám,
to co chci?!
zima beznaděj .. město sen smrt poezie vyznání . přetvářka marnost pocit svoboda realita x strach vzpomínka vztah čas deprese sobota cesta bolest fantasy touha voľný verš tma naděje povídka samota vztahy noc aa podzim erotika život haiku žena horror smutek jen tak láska antilistí osud příroda les humor hrůza temnota zoufalství * ... nenávist emoce momentka horor pocity mládí srdce krev zklamání sex
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14764
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6418
autorů: 864