26.06.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2255 x | vypínač
Když vzpomínám
je to jako být nahý
ve vánici
někde kde neznámo.
Přiviraji se mi oči
a skřípají zuby
hodně často jsem šílenstvím
na jiným břehu
dostávám se do cizích vod
a nemám ružový brýle.
Asi jsem se zahrabal
a spoustu věcí bych změnil
často bych někam utekl
ale mám jiný plány.
Buďme aspoň trochu
jako lidi...
Proč nikdy neudělám,
to co chci?!
, linkuj! 
, jagg 
nenávist sobota bolest antilistí vztah smutek noc život * láska .. cesta ... touha smrt mládí čas žena realita horor zima fantasy vzpomínka samota jen tak příroda deprese zklamání sen poezie humor x vyznání přetvářka srdce momentka naděje marnost povídka podzim osud svoboda strach temnota město les pocity hrůza horror erotika zoufalství vztahy sex beznaděj aa pocit haiku tma emoce krev . voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14789
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6520
autorů: 867