15.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2797 x | vypínač
Trpké doušky,
okresního vzduchu,
který už vlastně,
byl minulostí.
Teď to vidím naprosto reálně.
Vzpomínám často,
Bereniko.
Něco jsi mi dala,
něco jsi mi vzala.
Na rozcestí jsi,
třetí cestu skryla,
do bažin,
a trvalo to,
čtyři měsíce,
než jsem se utopil.
Tak dlouho jsem,
se snažil,
tu nenávist,
číst v očích,
tvé lásky,
Jako nějaké,
Melchyzedechovo tajemství.
Štětcem bych,
ti obrazy maloval,
-vskutku-
ale mám ještě teď,
bažiny mezi prsty,
-v očích-
v uších.
- - -
I srdci,
Bereniko!
/ T.
voľný verš temnota krev smrt les beznaděj antilistí touha vyznání vzpomínka podzim strach zklamání příroda horor naděje marnost srdce momentka sen emoce mládí zima zoufalství bolest * samota vztahy tma jen tak nenávist poezie přetvářka aa ... osud x žena sobota erotika svoboda . hrůza realita noc .. vztah smutek láska fantasy pocit život horror haiku sex město pocity deprese povídka humor cesta čas
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6485
autorů: 867