05.05.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1874 x | vypínač
Jarní záchvaty známostí
odumírání
vlastbí žal přešel přes kolej
dostává se k bráně slaných srdcí.
Mráz už odešel
a s ním i naděje.
Vlhký dech,
pozorujte vždyť nedýchá.
To on jen maskuje,
příležitostné zduření mozkových blan.
Není čeho už se bát.
Dostat druhou šanci,vlajka vztyčená,
sodíková mince,
získává opětnou platnost.
Suché dveře, nejsnadnějí si odírají,
panty navzájem.
No tak počkej,
ten žal se vrací,
Ta kolej byla slepá!
mládí antilistí voľný verš srdce láska horror vyznání touha zima pocit nenávist vztah .. aa povídka podzim emoce sen naděje smrt horor marnost pocity svoboda samota zklamání příroda beznaděj poezie fantasy noc žena les humor zoufalství osud bolest momentka cesta smutek strach jen tak ... deprese erotika hrůza čas x sex sobota město realita temnota . přetvářka tma vzpomínka vztahy život krev * haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6427
autorů: 864