19.04.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2097 x | vypínač
Tmavomodrá prostěradla vlají na poplach
že vám v hlavě chybí serotonin
a vše vidíme až přespříliš tmavě
a ta samotná prostěradla
i ty lavičky na kterých sedáváme
i ty cesty po kterých chodíváme
a i ty rozkvetlé louky a stráně
které nám připadají černobíle a rezavé
a přes veškerou svou krásu
nám připomínají
již tolikrát ztracené naděje
To bývaly časy
ale všechno se mění
a i my jsme se změnili.
Všechny ty časy
Všechny ty minuty a vteřiny
Pro extázi té dané chvíle
radosti
Však platné jen zlomek okamžiku
Je čas napravit poklesky mysli
porvat se s vlastní minulostí
a s klopýtáním přes vlastní překážky
z vlastních cest
a vrátit se na správnou pěšinu životem
bez spěchu, bez shonu
však hned.
haiku přetvářka emoce aa vyznání vzpomínka podzim marnost žena samota zklamání deprese voľný verš ... smutek krev jen tak realita čas pocity x humor život sen povídka smrt noc . cesta mládí beznaděj srdce svoboda .. horror příroda les zoufalství pocit vztahy nenávist město vztah fantasy touha sobota naděje horor antilistí bolest tma erotika zima temnota momentka láska strach poezie hrůza osud sex *
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6396
autorů: 862