19.04.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2226 x | vypínač
Tmavomodrá prostěradla vlají na poplach
že vám v hlavě chybí serotonin
a vše vidíme až přespříliš tmavě
a ta samotná prostěradla
i ty lavičky na kterých sedáváme
i ty cesty po kterých chodíváme
a i ty rozkvetlé louky a stráně
které nám připadají černobíle a rezavé
a přes veškerou svou krásu
nám připomínají
již tolikrát ztracené naděje
To bývaly časy
ale všechno se mění
a i my jsme se změnili.
Všechny ty časy
Všechny ty minuty a vteřiny
Pro extázi té dané chvíle
radosti
Však platné jen zlomek okamžiku
Je čas napravit poklesky mysli
porvat se s vlastní minulostí
a s klopýtáním přes vlastní překážky
z vlastních cest
a vrátit se na správnou pěšinu životem
bez spěchu, bez shonu
však hned.
antilistí vyznání osud fantasy pocit deprese cesta realita . momentka bolest .. touha žena aa noc město zklamání zoufalství mládí les krev horor smutek beznaděj erotika naděje tma marnost povídka strach * voľný verš temnota podzim pocity vztah emoce sex horror x sobota život hrůza přetvářka ... vztahy čas vzpomínka poezie jen tak láska zima smrt humor svoboda haiku nenávist srdce sen samota příroda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14764
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6418
autorů: 864