27.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2827 x | vypínač
Odvážil jsem se,
do zahrad,
lásek a snů,
ale nikdy,
nikdy jsem nezvládl,
dojít k oknu Bezedné naděje.
Neodvážil jsem se,
vstoupit na ten,
světle černý trávník.
Vždy mě mezi,
snem a láskou,
zahnal zuřivý havran,
zpět za plot osudu,
skrz záhon,
planých řečí.
Takhle tam už nemůžu,
v oblečení potrhaném,
snůškou lží a krádeží.
Čekám na padací most!
deprese x povídka smutek tma mládí vzpomínka touha noc sobota čas . erotika pocity strach cesta život bolest žena voľný verš smrt vztahy sen ... horror samota město zoufalství naděje poezie beznaděj osud aa láska fantasy příroda humor realita zklamání pocit svoboda hrůza temnota horor vztah krev vyznání antilistí haiku marnost emoce sex .. momentka nenávist les zima srdce * podzim přetvářka jen tak
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867