03.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2980 x | vypínač
Mívám závratě,
když padají hvězdy(hlavně komety)
a obracené obrazy,
mi nahánějí hrůzu,
když tě potkávám na chodbách
vedlejších klaustrofobních hal.
Bezejmenná stopa, prázdný pohár vína.
Končí cesta, za rozhovorů slečen bez obličejů
a masky s vůní parfémů
je odraží do skleněných tabulí,
vládních skleníku,
a uvnítř?
Bezejmenné baletky
a bezruká kytaristka s úžasem v očích.
Divadlo beze jména,
opilá vražedkyně,
stařecká hluchota
ji zavedla na vedlejší cestu.
A tam Láska a Chudoba,
a opilá prostitutka
beze jména.
Jen v kožichu udušené lišky
a s eurem na dlani
a krvavýma očima,
madam Walters.
Smích.
Bez detonace.
Rezavý spor o vlas,
který ztratila
lady Noc
když svítalo
a snažila se
aby nikdo neznal její jméno.
Sladka ironie.
Hořká pravda
Teplá krev stéká po okně
a pak ...
Soubor není k dispozici.
fantasy nenávist horor smrt * naděje x svoboda samota mládí bolest strach marnost vzpomínka přetvářka sobota zima antilistí život srdce zklamání voľný verš cesta povídka zoufalství humor beznaděj erotika čas ... tma sen emoce aa les vztahy . láska .. příroda žena horror vztah vyznání momentka podzim haiku sex poezie krev osud pocit deprese realita temnota jen tak hrůza smutek pocity noc město touha
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867