03.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2167 x | vypínač
Mívám závratě,
když padají hvězdy(hlavně komety)
a obracené obrazy,
mi nahánějí hrůzu,
když tě potkávám na chodbách
vedlejších klaustrofobních hal.
Bezejmenná stopa, prázdný pohár vína.
Končí cesta, za rozhovorů slečen bez obličejů
a masky s vůní parfémů
je odraží do skleněných tabulí,
vládních skleníku,
a uvnítř?
Bezejmenné baletky
a bezruká kytaristka s úžasem v očích.
Divadlo beze jména,
opilá vražedkyně,
stařecká hluchota
ji zavedla na vedlejší cestu.
A tam Láska a Chudoba,
a opilá prostitutka
beze jména.
Jen v kožichu udušené lišky
a s eurem na dlani
a krvavýma očima,
madam Walters.
Smích.
Bez detonace.
Rezavý spor o vlas,
který ztratila
lady Noc
když svítalo
a snažila se
aby nikdo neznal její jméno.
Sladka ironie.
Hořká pravda
Teplá krev stéká po okně
a pak ...
Soubor není k dispozici.
samota příroda povídka temnota hrůza tma momentka * krev láska beznaděj naděje zima čas .. haiku zoufalství voľný verš přetvářka srdce nenávist marnost aa les osud město antilistí jen tak podzim touha deprese realita život žena sex horror . sen fantasy humor mládí emoce vztah zklamání vzpomínka noc x vztahy sobota vyznání svoboda cesta strach ... erotika smrt pocit smutek bolest pocity poezie horor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2021 Skaven
komentářů: 14758
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6364
autorů: 861