03.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3148 x | vypínač
Mívám závratě,
když padají hvězdy(hlavně komety)
a obracené obrazy,
mi nahánějí hrůzu,
když tě potkávám na chodbách
vedlejších klaustrofobních hal.
Bezejmenná stopa, prázdný pohár vína.
Končí cesta, za rozhovorů slečen bez obličejů
a masky s vůní parfémů
je odraží do skleněných tabulí,
vládních skleníku,
a uvnítř?
Bezejmenné baletky
a bezruká kytaristka s úžasem v očích.
Divadlo beze jména,
opilá vražedkyně,
stařecká hluchota
ji zavedla na vedlejší cestu.
A tam Láska a Chudoba,
a opilá prostitutka
beze jména.
Jen v kožichu udušené lišky
a s eurem na dlani
a krvavýma očima,
madam Walters.
Smích.
Bez detonace.
Rezavý spor o vlas,
který ztratila
lady Noc
když svítalo
a snažila se
aby nikdo neznal její jméno.
Sladka ironie.
Hořká pravda
Teplá krev stéká po okně
a pak ...
Soubor není k dispozici.
, linkuj! 
, jagg 
poezie emoce svoboda fantasy přetvářka srdce vztah zima les vztahy deprese * noc vyznání touha humor horror .. vzpomínka aa podzim beznaděj ... bolest sen nenávist pocity sex žena zoufalství mládí realita osud temnota zklamání pocit čas povídka horor sobota jen tak příroda tma cesta samota erotika momentka haiku město smrt hrůza voľný verš . krev strach x marnost antilistí život smutek láska naděje
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867