03.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3250 x | vypínač
Mívám závratě,
když padají hvězdy(hlavně komety)
a obracené obrazy,
mi nahánějí hrůzu,
když tě potkávám na chodbách
vedlejších klaustrofobních hal.
Bezejmenná stopa, prázdný pohár vína.
Končí cesta, za rozhovorů slečen bez obličejů
a masky s vůní parfémů
je odraží do skleněných tabulí,
vládních skleníku,
a uvnítř?
Bezejmenné baletky
a bezruká kytaristka s úžasem v očích.
Divadlo beze jména,
opilá vražedkyně,
stařecká hluchota
ji zavedla na vedlejší cestu.
A tam Láska a Chudoba,
a opilá prostitutka
beze jména.
Jen v kožichu udušené lišky
a s eurem na dlani
a krvavýma očima,
madam Walters.
Smích.
Bez detonace.
Rezavý spor o vlas,
který ztratila
lady Noc
když svítalo
a snažila se
aby nikdo neznal její jméno.
Sladka ironie.
Hořká pravda
Teplá krev stéká po okně
a pak ...
Soubor není k dispozici.
, linkuj! 
, jagg 
cesta svoboda samota hrůza láska aa vztahy horor realita noc touha život pocity antilistí podzim x zoufalství přetvářka město vztah les povídka humor haiku příroda emoce ... vyznání erotika srdce žena mládí deprese pocit marnost krev sex sen čas momentka osud naděje jen tak .. voľný verš zima fantasy nenávist * poezie zklamání bolest smrt smutek horror temnota sobota strach beznaděj . tma vzpomínka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867