Nokturno.net / tvorba / dílko

Pořád stejných,

čtrnáct světlušek.

Ta žena má pořád stejné,

řeči o definicích, a ekonomii.



Sem tam vrzne židle,

ale vlastně se nic neděje,

o zbytečných chvílích,

se v budoucnosti,

moc mluvit nebude.



Pořád stejné místo,

vlastně na druhém konci,

v opačném gardu.

Jako v zrcadle.



Popsané zdi si přemítám,

jako na magnetofonové pásce.

Počítal sem hvězdy,

ale teď jsem dospěl k platební neschopnosti.

Sleduji jen baldachýnové nebe.