27.11.09 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2755 x | vypínač
V té tmě tam venku,
svítí oči jak dvě baterky
které vyndám když se bojím tmy,
když z ničeho nic vypnou proud.
Ještě že je venku lampa,
za oknem.
Jinak by byla tma, že by se dala krájet.
Možná zapálím svící, která by
rozzářila ty holé zdi,
ty čtyři stěny.
Ne nesmím, vyhořel bych,
co bych zachránil?
Hodiny tikají pravidelně,
divím se že je to nepřestane bavit.
Náhle cvakly, že by celá?
Nebo se zlobí, že ještě svítím.
Když zhasnu, budou moje oči,
jako dvě baterky.
Musím jít spát,
nebo nemusím?
Ale chci!
Budiž tma.
zima les srdce emoce antilistí momentka deprese beznaděj poezie osud cesta zoufalství x povídka ... vzpomínka život pocit horror podzim svoboda voľný verš horor bolest pocity město noc . příroda touha aa láska vztahy naděje tma sex přetvářka hrůza marnost vyznání smutek jen tak .. temnota haiku mládí krev zklamání sen vztah nenávist samota sobota žena čas humor strach smrt erotika * fantasy realita
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6454
autorů: 867