27.11.09 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2543 x | vypínač
V té tmě tam venku,
svítí oči jak dvě baterky
které vyndám když se bojím tmy,
když z ničeho nic vypnou proud.
Ještě že je venku lampa,
za oknem.
Jinak by byla tma, že by se dala krájet.
Možná zapálím svící, která by
rozzářila ty holé zdi,
ty čtyři stěny.
Ne nesmím, vyhořel bych,
co bych zachránil?
Hodiny tikají pravidelně,
divím se že je to nepřestane bavit.
Náhle cvakly, že by celá?
Nebo se zlobí, že ještě svítím.
Když zhasnu, budou moje oči,
jako dvě baterky.
Musím jít spát,
nebo nemusím?
Ale chci!
Budiž tma.
... mládí realita sen srdce .. humor sobota aa strach podzim * temnota láska antilistí zklamání touha sex město tma osud bolest deprese zima krev zoufalství les erotika příroda beznaděj smrt naděje smutek žena povídka marnost vztah cesta život svoboda haiku horror nenávist přetvářka hrůza voľný verš pocit samota vzpomínka čas vyznání emoce fantasy poezie . noc pocity momentka horor jen tak vztahy x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6427
autorů: 864