27.11.09 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2342 x | vypínač
V té tmě tam venku,
svítí oči jak dvě baterky
které vyndám když se bojím tmy,
když z ničeho nic vypnou proud.
Ještě že je venku lampa,
za oknem.
Jinak by byla tma, že by se dala krájet.
Možná zapálím svící, která by
rozzářila ty holé zdi,
ty čtyři stěny.
Ne nesmím, vyhořel bych,
co bych zachránil?
Hodiny tikají pravidelně,
divím se že je to nepřestane bavit.
Náhle cvakly, že by celá?
Nebo se zlobí, že ještě svítím.
Když zhasnu, budou moje oči,
jako dvě baterky.
Musím jít spát,
nebo nemusím?
Ale chci!
Budiž tma.
.. bolest zklamání svoboda život sobota voľný verš pocit zima humor touha ... žena naděje čas jen tak realita mládí zoufalství emoce smutek krev aa osud x povídka tma srdce příroda samota temnota erotika deprese láska město noc antilistí přetvářka momentka sen horor vztahy * poezie vzpomínka horror cesta nenávist marnost smrt vztah fantasy hrůza les strach beznaděj . vyznání sex pocity haiku podzim
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6396
autorů: 862