27.11.09 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3030 x | vypínač
V té tmě tam venku,
svítí oči jak dvě baterky
které vyndám když se bojím tmy,
když z ničeho nic vypnou proud.
Ještě že je venku lampa,
za oknem.
Jinak by byla tma, že by se dala krájet.
Možná zapálím svící, která by
rozzářila ty holé zdi,
ty čtyři stěny.
Ne nesmím, vyhořel bych,
co bych zachránil?
Hodiny tikají pravidelně,
divím se že je to nepřestane bavit.
Náhle cvakly, že by celá?
Nebo se zlobí, že ještě svítím.
Když zhasnu, budou moje oči,
jako dvě baterky.
Musím jít spát,
nebo nemusím?
Ale chci!
Budiž tma.
, linkuj! 
, jagg 
... haiku sobota město deprese srdce momentka realita les vztahy .. horror příroda voľný verš strach samota sen čas zklamání poezie . sex cesta přetvářka bolest podzim vztah tma smrt zoufalství temnota jen tak žena emoce naděje * mládí povídka fantasy noc krev pocit svoboda nenávist horor vyznání život humor vzpomínka láska touha aa smutek marnost zima antilistí x pocity beznaděj hrůza osud erotika
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867