27.11.09 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2806 x | vypínač
V té tmě tam venku,
svítí oči jak dvě baterky
které vyndám když se bojím tmy,
když z ničeho nic vypnou proud.
Ještě že je venku lampa,
za oknem.
Jinak by byla tma, že by se dala krájet.
Možná zapálím svící, která by
rozzářila ty holé zdi,
ty čtyři stěny.
Ne nesmím, vyhořel bych,
co bych zachránil?
Hodiny tikají pravidelně,
divím se že je to nepřestane bavit.
Náhle cvakly, že by celá?
Nebo se zlobí, že ještě svítím.
Když zhasnu, budou moje oči,
jako dvě baterky.
Musím jít spát,
nebo nemusím?
Ale chci!
Budiž tma.
nenávist pocity bolest voľný verš podzim temnota zoufalství noc zima .. momentka horor město svoboda život vztah fantasy ... * realita poezie smrt horror samota hrůza deprese sex osud haiku vzpomínka mládí pocit beznaděj čas cesta krev touha tma sen les vztahy srdce jen tak smutek žena aa zklamání povídka strach vyznání antilistí x příroda láska erotika sobota přetvářka naděje . emoce humor marnost
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6474
autorů: 867