27.11.09 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3146 x | vypínač
V té tmě tam venku,
svítí oči jak dvě baterky
které vyndám když se bojím tmy,
když z ničeho nic vypnou proud.
Ještě že je venku lampa,
za oknem.
Jinak by byla tma, že by se dala krájet.
Možná zapálím svící, která by
rozzářila ty holé zdi,
ty čtyři stěny.
Ne nesmím, vyhořel bych,
co bych zachránil?
Hodiny tikají pravidelně,
divím se že je to nepřestane bavit.
Náhle cvakly, že by celá?
Nebo se zlobí, že ještě svítím.
Když zhasnu, budou moje oči,
jako dvě baterky.
Musím jít spát,
nebo nemusím?
Ale chci!
Budiž tma.
, linkuj! 
, jagg 
příroda beznaděj vztah horor vyznání tma . fantasy antilistí čas zklamání voľný verš strach přetvářka .. jen tak sen nenávist x pocity láska život touha osud srdce hrůza cesta les poezie vzpomínka smutek mládí * aa pocit horror samota deprese smrt zoufalství temnota krev podzim momentka emoce marnost haiku vztahy sobota svoboda noc ... bolest zima naděje humor realita město sex povídka žena erotika
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14790
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6526
autorů: 867