27.11.09 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3130 x | vypínač
V té tmě tam venku,
svítí oči jak dvě baterky
které vyndám když se bojím tmy,
když z ničeho nic vypnou proud.
Ještě že je venku lampa,
za oknem.
Jinak by byla tma, že by se dala krájet.
Možná zapálím svící, která by
rozzářila ty holé zdi,
ty čtyři stěny.
Ne nesmím, vyhořel bych,
co bych zachránil?
Hodiny tikají pravidelně,
divím se že je to nepřestane bavit.
Náhle cvakly, že by celá?
Nebo se zlobí, že ještě svítím.
Když zhasnu, budou moje oči,
jako dvě baterky.
Musím jít spát,
nebo nemusím?
Ale chci!
Budiž tma.
, linkuj! 
, jagg 
poezie příroda sen sobota ... osud humor čas noc les naděje tma beznaděj sex zklamání přetvářka bolest haiku srdce pocit * láska temnota fantasy . touha podzim .. zoufalství pocity strach emoce vyznání realita vztahy svoboda žena jen tak voľný verš aa mládí hrůza x vztah horror erotika deprese povídka město marnost život cesta antilistí smrt samota smutek krev momentka vzpomínka horor nenávist zima
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14789
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6523
autorů: 867