03.08.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1282 x | vypínač
Odrazy světa, pocity,
kostely, mosty, říční pasti.
Bál jsem se tolikrát
tmy
však příště měl bych být
nebojácný chuligán.
Možná i útěkem
spasit svoji duši
Tělo Pohyby
napříč dny
Ta co mě čeká,
řeka plyne Slyším hukot vod
po smáčení Stromů Písků
radovat se z pár halířů
každoděnní úsvit znát.
Jaro zrádce Léto snář
podzim mlžný, zima vůdce dál.
Kdysi dno oceánu
teď zdravím ťukotem
Srdce Dechu Myšlenek.
jen tak čas vztah láska mládí zklamání . vztahy erotika * povídka život .. hrůza horror žena bolest realita nenávist cesta smrt fantasy pocity touha příroda pocit aa zoufalství naděje přetvářka emoce tma sen antilistí marnost momentka noc horor beznaděj vyznání sobota temnota město osud voľný verš samota ... zima strach krev x sex humor srdce svoboda poezie les smutek podzim haiku deprese vzpomínka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2021 Skaven
komentářů: 14758
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6363
autorů: 861