03.08.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2401 x | vypínač
Odrazy světa, pocity,
kostely, mosty, říční pasti.
Bál jsem se tolikrát
tmy
však příště měl bych být
nebojácný chuligán.
Možná i útěkem
spasit svoji duši
Tělo Pohyby
napříč dny
Ta co mě čeká,
řeka plyne Slyším hukot vod
po smáčení Stromů Písků
radovat se z pár halířů
každoděnní úsvit znát.
Jaro zrádce Léto snář
podzim mlžný, zima vůdce dál.
Kdysi dno oceánu
teď zdravím ťukotem
Srdce Dechu Myšlenek.
, linkuj! 
, jagg 
cesta sen poezie ... strach noc krev realita zoufalství x pocity nenávist podzim vyznání samota zklamání vztahy * voľný verš horor jen tak žena město vzpomínka zima humor momentka bolest srdce osud .. antilistí svoboda hrůza . touha les haiku tma erotika život pocit vztah emoce čas přetvářka fantasy sobota temnota smrt povídka beznaděj mládí sex aa naděje smutek deprese horror příroda láska marnost
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867