03.08.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1705 x | vypínač
Odrazy světa, pocity,
kostely, mosty, říční pasti.
Bál jsem se tolikrát
tmy
však příště měl bych být
nebojácný chuligán.
Možná i útěkem
spasit svoji duši
Tělo Pohyby
napříč dny
Ta co mě čeká,
řeka plyne Slyším hukot vod
po smáčení Stromů Písků
radovat se z pár halířů
každoděnní úsvit znát.
Jaro zrádce Léto snář
podzim mlžný, zima vůdce dál.
Kdysi dno oceánu
teď zdravím ťukotem
Srdce Dechu Myšlenek.
horror povídka podzim fantasy x nenávist noc srdce čas příroda strach vztah život ... sobota deprese přetvářka . svoboda žena momentka realita antilistí .. bolest sen zima sex vzpomínka jen tak zklamání les poezie zoufalství erotika haiku * beznaděj krev smrt hrůza pocit voľný verš marnost osud emoce vztahy smutek mládí vyznání temnota tma město horor samota cesta touha aa humor pocity naděje láska
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14764
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6415
autorů: 864