03.08.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1870 x | vypínač
Odrazy světa, pocity,
kostely, mosty, říční pasti.
Bál jsem se tolikrát
tmy
však příště měl bych být
nebojácný chuligán.
Možná i útěkem
spasit svoji duši
Tělo Pohyby
napříč dny
Ta co mě čeká,
řeka plyne Slyším hukot vod
po smáčení Stromů Písků
radovat se z pár halířů
každoděnní úsvit znát.
Jaro zrádce Léto snář
podzim mlžný, zima vůdce dál.
Kdysi dno oceánu
teď zdravím ťukotem
Srdce Dechu Myšlenek.
noc horror žena krev jen tak samota čas voľný verš realita hrůza osud vztahy humor aa smutek x horor vztah pocity nenávist vzpomínka erotika sen pocit srdce město vyznání les cesta svoboda momentka život touha strach temnota příroda bolest .. beznaděj poezie zima podzim sex marnost deprese haiku . ... přetvářka tma mládí smrt * naděje emoce antilistí láska sobota povídka fantasy zklamání zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6434
autorů: 865