03.08.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1769 x | vypínač
Odrazy světa, pocity,
kostely, mosty, říční pasti.
Bál jsem se tolikrát
tmy
však příště měl bych být
nebojácný chuligán.
Možná i útěkem
spasit svoji duši
Tělo Pohyby
napříč dny
Ta co mě čeká,
řeka plyne Slyším hukot vod
po smáčení Stromů Písků
radovat se z pár halířů
každoděnní úsvit znát.
Jaro zrádce Léto snář
podzim mlžný, zima vůdce dál.
Kdysi dno oceánu
teď zdravím ťukotem
Srdce Dechu Myšlenek.
horor x realita aa nenávist cesta sobota antilistí láska zoufalství čas smrt zklamání smutek * strach zima srdce voľný verš přetvářka sex momentka poezie bolest naděje svoboda temnota tma vzpomínka sen .. osud povídka vyznání příroda pocity les krev jen tak beznaděj haiku hrůza mládí humor horror pocit deprese život vztahy . erotika žena ... noc samota fantasy emoce marnost město touha podzim vztah
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6426
autorů: 864