25.04.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2890 x | vypínač
Jsou jako sáček nezbroušených diamantů,
kamenné tváře bez pohybu nepodobajíce se lidským.
Vzpomínky jsou buď přítelem či nepřítelem věčným,
vždy připomenou sadu pozoruhodných ornamentů.
Jako světlo na konci tunelu současnosti,
tak rádi, ach tak rádi se vracíme,
do dávno prožité minulosti,
i trpké okamžiky, odstupem času, milujeme.
Chybami se člověk učí,
příště znovu, příště lépe.
vlastní činy, pamatujeme sami sebe,
ó, vy perleťové, jež dávné mrazem ničí.
cesta zima zoufalství deprese svoboda noc jen tak x smrt osud sex příroda .. temnota vztahy * život podzim vztah srdce strach antilistí vyznání aa sen naděje humor fantasy vzpomínka bolest nenávist žena emoce touha realita zklamání pocity láska marnost krev horror momentka sobota přetvářka erotika pocit samota povídka ... poezie hrůza čas les tma smutek beznaděj mládí haiku horor . město voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6482
autorů: 867