25.04.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2522 x | vypínač
Jsou jako sáček nezbroušených diamantů,
kamenné tváře bez pohybu nepodobajíce se lidským.
Vzpomínky jsou buď přítelem či nepřítelem věčným,
vždy připomenou sadu pozoruhodných ornamentů.
Jako světlo na konci tunelu současnosti,
tak rádi, ach tak rádi se vracíme,
do dávno prožité minulosti,
i trpké okamžiky, odstupem času, milujeme.
Chybami se člověk učí,
příště znovu, příště lépe.
vlastní činy, pamatujeme sami sebe,
ó, vy perleťové, jež dávné mrazem ničí.
horror cesta strach vztah nenávist život svoboda krev naděje podzim .. temnota pocit zoufalství humor sex smutek x beznaděj momentka antilistí mládí přetvářka touha marnost fantasy příroda jen tak město poezie pocity žena voľný verš haiku tma srdce erotika deprese zklamání smrt bolest vztahy horor realita ... osud samota les * povídka čas . hrůza vyznání zima vzpomínka noc láska sobota sen aa emoce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6427
autorů: 864