Nokturno.net / tvorba / dílko

Pozoruji staré cesty,
ty cesty,
po kterých,
tolikrát jsem chodíval,
s radostí,
či smutkem,
vlnami vzteku.

Vlastními vlnami,
tak zranitelný,
jako stoletá vrba,
na hranicích,
dvou fatálních světů.
Teď dávám sbohem,
svým prvním láskám.