12.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2232 x | vypínač
Potkávám vlaky,
plastických ochrácnů zákonů,
ve stopách,
šmejdících ,
zelenookých politických vězňů,
a do každého ucha,
jim hrají,
jiné noty.
Vlastně jsou zmatení,
a zametají si,
před vlastním prahem,
a pak pískají,
na znamení,
"Že je čistý vzdych"
.... jenže? Na koho?
To ví jen oni,
a jeden malý chlapec,
ale ten to nepoví.
Je v agonii,
po prodeji,
dlouhodobého majetku.
(hmotného)
smutek krev touha deprese vztahy vztah mládí sen samota vyznání město sex srdce cesta vzpomínka noc příroda povídka realita fantasy zklamání x .. pocit horor naděje marnost temnota život beznaděj podzim les humor hrůza smrt voľný verš . antilistí zima emoce osud horror jen tak momentka nenávist přetvářka sobota ... tma čas erotika láska zoufalství žena poezie pocity * aa bolest svoboda strach haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6391
autorů: 862