25.07.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3278 x | vypínač
Rokoková bariéra
z věčných snů se kroutí
když fialový mužíci
obracejí se zády
a svět slečny Kristýny
měl by stát za hřích
ale já neděkuju za záchranu
bojoval jsem se svědomím
a dlouho jsem byl skoro pruhledný
tak jak děti s nadšením
pozorujíc hvězdy.
Delfín hledí aby neměl zkaženou pověst
no a co se stane?
Spadne něco? Třeba alespoň hvězdy?/komety/
Ani nebude ticho
jako jindy.
Člověk se v tom nevyzná
ani neví
jak říct něco
co si myslí
aby to nevzbudilo pohoršení,
a to ani nemusí být čaroděj!
, linkuj! 
, jagg 
touha deprese fantasy haiku přetvářka smrt tma jen tak ... erotika poezie cesta vztah svoboda příroda realita sex x vztahy vzpomínka strach les čas voľný verš mládí nenávist hrůza antilistí naděje sen krev láska .. zima pocity zoufalství zklamání podzim bolest humor marnost * noc smutek město sobota horror život horor beznaděj osud momentka žena vyznání temnota samota povídka pocit emoce aa srdce .
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867