25.07.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3249 x | vypínač
Rokoková bariéra
z věčných snů se kroutí
když fialový mužíci
obracejí se zády
a svět slečny Kristýny
měl by stát za hřích
ale já neděkuju za záchranu
bojoval jsem se svědomím
a dlouho jsem byl skoro pruhledný
tak jak děti s nadšením
pozorujíc hvězdy.
Delfín hledí aby neměl zkaženou pověst
no a co se stane?
Spadne něco? Třeba alespoň hvězdy?/komety/
Ani nebude ticho
jako jindy.
Člověk se v tom nevyzná
ani neví
jak říct něco
co si myslí
aby to nevzbudilo pohoršení,
a to ani nemusí být čaroděj!
, linkuj! 
, jagg 
zima pocity touha pocit nenávist sen naděje humor samota láska žena čas město beznaděj vzpomínka les temnota mládí tma krev horor osud poezie zoufalství erotika fantasy hrůza momentka cesta antilistí srdce horror podzim vyznání příroda vztahy haiku . * strach svoboda bolest život deprese marnost povídka noc jen tak .. zklamání x aa sex smrt realita sobota ... vztah přetvářka smutek emoce voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867