17.04.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2364 x | vypínač
Ležím v rohu
ve své posteli
jednou musím všechny své zpitvořené
básně dopsat a spálit.
bude to divný kouř
takový barevný
s vůní jar
s vůní lét
s vůní podzimů
s vůní zim
se zápachem spálenin a dýmů
však bude to ještě chvíli trvat
hodinu hodiny hodinovice
ale všechno to stojí za zlámanou grešli
tvrdnu tady několik let již
přitom jsem řekl že si jen sednu
po cestě, té neznámě známe cestě
kdysi
co už teď
teď už znám ten roh
znám ho až moc důvěrně
a přesto se obávám zda do něj
trefím, bez bloudění a zmatků
i rozum má své zbraně
i láska má své pochybné artefakty
i den má své proti
i noc má své pro
stopy ve sněhu jsou zasypány moukou.
sobota ... povídka čas mládí naděje město nenávist vztah samota emoce aa marnost hrůza humor láska horror zklamání smrt svoboda osud srdce smutek sex erotika tma žena vztahy podzim x bolest vyznání příroda zoufalství voľný verš život haiku antilistí vzpomínka temnota cesta .. zima sen poezie * pocit . momentka realita beznaděj krev noc přetvářka fantasy strach les deprese jen tak pocity touha horor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14764
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6418
autorů: 864