17.04.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1928 x | vypínač
Ležím v rohu
ve své posteli
jednou musím všechny své zpitvořené
básně dopsat a spálit.
bude to divný kouř
takový barevný
s vůní jar
s vůní lét
s vůní podzimů
s vůní zim
se zápachem spálenin a dýmů
však bude to ještě chvíli trvat
hodinu hodiny hodinovice
ale všechno to stojí za zlámanou grešli
tvrdnu tady několik let již
přitom jsem řekl že si jen sednu
po cestě, té neznámě známe cestě
kdysi
co už teď
teď už znám ten roh
znám ho až moc důvěrně
a přesto se obávám zda do něj
trefím, bez bloudění a zmatků
i rozum má své zbraně
i láska má své pochybné artefakty
i den má své proti
i noc má své pro
stopy ve sněhu jsou zasypány moukou.
aa beznaděj žena sen . horror humor poezie povídka hrůza vyznání smrt láska život naděje emoce sobota svoboda realita deprese vzpomínka vztah touha pocity samota * antilistí nenávist město podzim marnost tma les fantasy pocit cesta erotika bolest zima krev noc jen tak zoufalství mládí čas x temnota voľný verš srdce momentka příroda osud sex ... strach horor přetvářka smutek haiku vztahy .. zklamání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2021 Skaven
komentářů: 14758
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6364
autorů: 861