17.04.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2918 x | vypínač
Ležím v rohu
ve své posteli
jednou musím všechny své zpitvořené
básně dopsat a spálit.
bude to divný kouř
takový barevný
s vůní jar
s vůní lét
s vůní podzimů
s vůní zim
se zápachem spálenin a dýmů
však bude to ještě chvíli trvat
hodinu hodiny hodinovice
ale všechno to stojí za zlámanou grešli
tvrdnu tady několik let již
přitom jsem řekl že si jen sednu
po cestě, té neznámě známe cestě
kdysi
co už teď
teď už znám ten roh
znám ho až moc důvěrně
a přesto se obávám zda do něj
trefím, bez bloudění a zmatků
i rozum má své zbraně
i láska má své pochybné artefakty
i den má své proti
i noc má své pro
stopy ve sněhu jsou zasypány moukou.
, linkuj! 
, jagg 
cesta ... život . vztah .. povídka svoboda temnota vyznání sex * samota bolest zima vzpomínka strach sen momentka horror čas haiku aa zklamání naděje vztahy touha emoce osud humor poezie les deprese město sobota nenávist marnost žena beznaděj mládí srdce erotika tma zoufalství realita hrůza x horor noc pocit pocity láska přetvářka smrt fantasy jen tak voľný verš smutek krev podzim příroda antilistí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6515
autorů: 867